Letos budou statistici šetřit i dodatečný modul otázek zaměřený na téma organizace práce a pracovní ujednání.

Témata podobných ad hoc modulů se mění každý rok a vycházejí z nařízení Eurostatu. Některá se po šesti letech opakují.  V roce 2019 se otázky týkají například flexibility pracovní doby, práce pod tlakem nebo dojíždění do práce.

„Očekáváme, že se dozvíme více o možnostech pracovníků volit si svou pracovní dobu
a plánovat volna, což je velké téma především pro rodiče s malými dětmi,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) běžně zjišťuje aktuální strukturu zaměstnanosti podle pohlaví a věku, kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání respondentů. Dále jsou šetřeny údaje o délce odpracované doby, rozsahu podzaměstnanosti, souběhu zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Stejně tak jsou zjišťovány informace o nezaměstnanosti a způsobech hledání práce. VŠPS je také zdrojem dat o vzdělanostní struktuře obyvatel České republiky mezi sčítáními lidu, popřípadě o změnách ve složení domácností.

Výběrové šetření pracovních sil probíhá tazatelsky vždy po celý rok, a to v náhodně vybraných domácnostech ve všech krajích ČR. „Každé čtvrtletí je vybráno téměř 34 tisíc bytů. Míra response se pohybuje kolem 70 %, takže reálně je vyšetřeno kolem 23 a půl tisíce domácností. Většinu z nich tazatelé navštíví osobně, menší část je pak dotazována telefonicky“, upřesňuje Gabriela Strašilová, vedoucí oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

Všechny vybrané domácnosti jsou o návštěvě předem informovány a totožnost konkrétního tazatele ČSÚ si mohou ověřit přímo na webových stránkách úřadu. Získané informace jsou ojedinělé a nelze je proto získat jinou cestou než dotazováním v domácnostech. V průběhu celého zpracování jsou odpovědi respondentů anonymizovány a zveřejňovány jen v souhrnných statistických ukazatelích.