V 1. čtvrtletí 2022 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 7,2 %, ale inflace byla rychlejší (11,2 %). Dochází tak k rozevírání nůžek mezi nominálním a reálných růstem mezd. Vývoj mezd byl přitom velmi odvětvově diferencovaný. 

„Při zohlednění inflace si nyní polepšili pouze zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví a v činnostech v oblasti nemovitostí, kterým stouply reálné mzdy o 4,2 %, resp. 2,4 %. Tato skupina ale představuje jen 2,9 % zaměstnanců, 94 procentům naopak reálná kupní síla klesla. Nejvíce zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se meziročně zvýšil celkem o 1,1 %, nejvíce (o 4,5 %) v informačních a komunikačních činnostech. Naopak v těžbě a dobývání počet zaměstnanců poklesl o 10,4 %.

Během covidových let 2020 a 2021 došlo jen k menším proměnám mzdových struktur. Jejich distribuce se mírně rozšířila u žen, neboť rychleji stoupaly vysoké mzdy, u mužů se naopak nepatrně snížila. Výrazným zjištěním je zavírání mezery ve výdělcích podle pohlaví, tedy vyšší růst mezd žen než mužů, a to především proto, že ženy pracují v odvětvích, kde se více přidávalo.

„Největší nárůsty mediánových mezd za dva covidové roky najdeme u zdravotních sester a učitelů kromě vysokoškolských. To jsou hodně feminizovaná zaměstnání. Nejčastější profesí žen byla ovšem prodavačka s prostřední úrovní výdělku 23 918 korun. U mužů pak bylo nejčastější zaměstnání řidič náklaďáku s hrubou mzdou 27 876 korun,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Při porovnávání mzdových úrovní učitelů je nutné vzít v potaz, že jde o specialisty s požadavkem na vysokoškolské vzdělání. U těch byla v roce 2021 mediánová mzda 50 223 Kč, posun učitelů na hodnoty kolem 49 tis. byl tedy jen uzavíráním platového rozdílu.