Populace rychle stárne

Počet obyvatel České republiky se v průběhu dvaceti let zvýšil o necelých 219 tis. a v roce 2015 dosáhl 10 546 tis. Stárnutí populace lze dokumentovat na vývoji četnosti osob na hranici získání nároku na starobní důchod a starších. Počet 60letých a starších se od roku 1995 zvýšil o 776 tis. až na 2 634 tis. v minulém roce. Počet mladších šedesátníků (60-64 let) se za dvě dekády zvýšil o 230 tis. na 724 tis., ale v posledních letech lze již pozorovat pokles četnosti této věkové skupiny. Jiný je vývoj ve skupině 65 a více let. Za dvacet let se jejich počet zvýšil téměř o 550 tis. a každoročně rychle stoupá. Podle střední varianty demografické projekce ČSÚ dosáhne jejich počet dvou miliónů již v příštím roce.

Od roku 1995 se zvýšil celkový počet pracujících o necelých 80 tis., ale počet pracujících ve věku 60 let a více o 188 tis. V celém dvacetiletém období se zvýšil počet pracujících mužů v tomto věku o 122 tis. a počet žen o 66 tis. Pracovní zapojení osob ve vyšším věku tak rozhodujícím způsobem ovlivňuje celkovou zaměstnanost.

Počet pracujících ve věku 60 let a více značně převažuje nad počtem pracujících do 25 let a počet pracujících ve věku 65 a více je dokonce pětkrát vyšší než počet zaměstnaných mladých do 20 let.

Růst zaměstnanosti je patrný především ve věkové skupině 60-64 let, který je zásadně ovlivněn postupným zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu. To ukazuje vývoj míry zaměstnanosti v posledních pěti letech. Dopad legislativy je však současně v určité míře již částečně kompenzován poklesem celkového počtu osob v tomto věku, který probíhá od roku 2010.

Míra zaměstnanosti 65 a víceletých je přirozeně podstatně nižší než v předchozí pětileté skupině. V celém dvacetiletém období se pohybovala v rozpětí od 3,7 % až po 5,3 %. V minulém roce je však zřejmý nárůst této míry (5,6 %) a tato tendence se projevuje i v dosavadním průběhu letošního roku. To potvrzuje skutečnost, že podle předběžných údajů za druhé čtvrtletí letošního roku se zvýšil počet pracujících v tomto věku, dokonce již na 126 tis.

Mezi pracujícími staršími 65 let jednoznačně převažují důchodci v řádném starobním důchodu. V roce 2015 to bylo 99 tis. ze 108 tis. všech pracujících v tomto věku. Ostatní důchody se vyskytují jen výjimečně. V minulém roce byla poměrně významná skupina pracujících, kteří ještě o důchod nepožádali (kolem 9 tis.).

Se stárnutím přicházejí změny zejména ve fyzické kondici. To se odráží v druhu profesí a zároveň v odvětvové skladbě pracujících ve vyšším věku. Ve skupině 60-64letých není rozdíl v profesní a odvětvové skladbě v porovnání s mladšími pracujícími nijak markantní. Méně jsou zastoupena povolání technických a odborných pracovníků a pracovníků ve službách a prodeji, naopak častěji mladší šedesátníci pracují na pozici řídících pracovníků, specialistů a zároveň řemeslníků a opravářů.

Kde pracují starší nad 65 let

Situace se podstatně mění po dosažení 65 let. Rapidně klesá počet řemeslníků a opravářů a pracujících v dalších fyzicky náročných profesích jako je obsluha strojů a zařízení. Naopak vysoký je podíl starších v řídících funkcích. Hlavní rozdíl proti struktuře všech pracujících je v tom, že mimořádně vysoký počet pětašedesátníků a starších je zařazen ve skupině specialistů. Dva z pěti pracujících v této třídě jsou přitom obyvatelé Prahy. Podíl specialistů na zaměstnanosti ve věku 65 a více let převyšoval 22 %, ale v rámci všech pracujících nad 15 let to bylo pouze 15 %. Zároveň častěji pracují senioři jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Počet 65 a víceletých pracujících mužů převyšuje počet žen v tomto věku (v minulém roce 62,1 tis. proti 45,5 tis.). Přitom počet žen v minulém roce absolutně převyšoval počet mužů v zaměstnáních jako úředníci, pracovníci ve službách a prodeji, specialisté a jako pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Profesní struktura se významně projevuje i v odvětvové skladbě. Podíl zpracovatelského průmyslu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosahoval v minulém roce více než 27 %, což je téměř šestkrát více než podíl pracujících v profesních, vědeckých a technických činnostech. Přitom ale podíl pracujících ve věku 65 a více v sekci profesních činností dosáhl v minulém roce téměř 14 % z celkového počtu pracujících v tomto věku a předstihl zpracovatelský průmysl. Kromě zpracovatelského průmyslu s věkem klesá i podíl stavebnictví a dopravy.

Častěji než mladší pracovníci jsou senioři nad 65 let zaměstnáni v terciárním sektoru, zejména v profesních, vědeckých a technických činnostech, dále ve vzdělávání, v administrativních a podpůrných činnostech, ve zdravotnictví a sociální péči a v sekci kulturní činnosti. To se však netýká veřejné správy.

Vysoká je intenzita pracovního zapojení seniorů s vysokoškolským vzděláním

Muži a ženy nad 65 let často pracují na místech s požadovaným vyšším formálním vzděláním. V minulém roce dosáhl podíl všech pracujících s ukončeným středním vzděláním s maturitou a absolventů s terciárním stupněm vzdělání na celkové zaměstnanosti 15letých a starších 60,8 %. Tento podíl ve skupině 65 a víceletých byl podstatně vyšší – 68,7 %. Zejména podíl vysokoškoláků je podstatně vyšší než mezi všemi pracujícími v republice. Jestliže podíl absolventů terciárního studia dosahuje necelou čtvrtinu (23,3 %) ze všech pracujících, ve věku 65 a více let to je již třetina všech pracujících (33,4 %).

S věkem se zvyšuje podíl podnikatelů

Rozdíly mezi staršími a mladšími pracovníky jsou patrné v profesní a odvětvové struktuře a zejména v podílu jednotlivých stupňů formálního vzdělání. Významně se liší i z hlediska ekonomického postavení pracujících. Převažující část všech pracujících ve věku 15 a více let jsou zaměstnanci, v roce 2015 dosáhl 82,7 %. S odstupem následují podnikatelé bez zaměstnanců (13,2 %), a dále podnikatelé se zaměstnanci (3,5 %). Ve skupině mladších šedesátníků podíl zaměstnanců klesá a zvyšuje se zastoupení podnikatelů bez i se zaměstnanci.

Ve skupině 65 a víceletých pak dosáhl podíl sebezaměstnaných včetně pomáhajících rodinných příslušníků téměř čtyřiceti procent (38,7 %). Vysoký podíl podnikatelů v této věkové skupině je markantní jak mezi ženami, tak především muži. Podíl podnikatelů dosáhl v této věkové skupině dokonce 43 % všech pracujících mužů.

Velká variabilita v zaměstnanosti 65 a víceletých v rámci EU28

Jednotná metodika výběrového statistického šetření pracovních sil umožňuje získat věrohodné informace o pracovním zapojení starších osob do zaměstnání v jednotlivých zemích Evropské unie. V celé Evropské unii pracovalo v minulém roce 5,1 miliónu osob ve věku 65 a více let a jejich podíl na celkovém počtu pracujících dosáhl 2,3 %. To je o něco více než v České republice (2,1 %). Rozdíly mezi zeměmi jsou značné. Ve 14 zemích je podíl starších pracovníků vyšší než u nás. Vysoký je v pobaltských a severských státech a ve Spojeném království, vysoký je i v Rumunsku a vůbec nejvyšší v Portugalsku. Z našich sousedů jsou starší pracující nad 65 let více než u nás zastoupeni v Německu. V ostatních sousedních státech je podíl těchto osob nižší, na Slovensku je vůbec nejnižší z celé EU.

V naší republice je podíl sebezaměstnaných mezi 65 a víceletými výrazně vyšší než u mladších pracujících. V rámci Evropské unie však počet sebezaměstnaných včetně pomáhajících rodinných příslušníků dokonce převažuje nad počtem zaměstnanců (53,6 % v EU proti 38,7 % v ČR). V prvé řadě to je důsledkem vysokého počtu podnikatelů bez zaměstnanců v řadě zemí. Jsou to vesměs státy na jihu Evropy jako např. Řecko, Chorvatsko, Itálie, Portugalsko a Slovinsko. Extrémní hodnoty vykazuje Rumunsko, kde prakticky každý pracující v seniorském věku je podnikatel nebo pomáhající rodinný příslušník (96 %).

Vzhledem ke specifice výběrového šetření nejsou podrobnější údaje o odvětvové struktuře starších pracujících zveřejňovány za malé země, nebo jsou uvedeny pouze údaje, které jsou z hlediska kritérií výběrového šetření věrohodné. Z toho důvodu se dále zabýváme pouze zaměstnaností starších ve velkých sekcích a ve vybraných zemích.

Česká republika patří mezi země s vysokým podílem zaměstnanosti seniorů v profesních, vědeckých a technických činnostech

V celé EU je sedm odvětvových sekcí, kde v každé z nich pracuje nejméně čtvrt miliónu osob ve věku 65 a více let. Je to zemědělství, lesnictví a rybářství, zpracovatelský průmysl, stavebnictví, obchod, profesní, vědecké a technické činnosti, vzdělávání a odvětví zdravotnictví a sociální péče. V těchto sekcích pracuje téměř 70 % všech osob starších 65 let.

Odvětvové údaje v následující tabulce jsou porovnávány za osm vybraných zemí. Jsou to Česká republika, Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království. Ty se podílejí na celkové zaměstnanosti v EU28 sedmdesáti procenty. Podíl těchto zemí na celkovém počtu pracujících seniorů nad 65 let v EU je o něco vyšší (71 %).

Podprůměrný je podíl vybraných zemí na zaměstnanosti 65 a víceletých v primárním sektoru, kde dosahuje pouze 28 % všech starších pracujících v tomto sektoru v EU28. V primárním sektoru více než polovina seniorů pracuje ve třech zemích, a to v Rumunsku (32,3 % z celé EU), v Portugalsku (15,6 %) a v Polsku (6,4 %).

Jinak je tomu u dalších vybraných sekcí, kde se podíl těchto zemí pohybuje v intervalu od 78 do 80 % úhrnu EU. Vůbec nejvyšší je podíl těchto zemí na zaměstnanosti starších osob v profesních, vědeckých a technických činnostech (téměř 84 % z celé EU). Právě Česká republika patří mezi země s vysokým podílem zaměstnanosti starších v této sekci. Pozoruhodný je počet zaměstnaných v této sekci zejména v Itálii, v Německu a ve Spojeném království, a to především v právních a legislativních činnostech.

Intenzitu pracovního zapojení starších nejlépe charakterizuje míra zaměstnanosti (podíl pracujících na celkovém počtu osob v daném věku). Zveřejněná data Eurostatu umožňují porovnat rozdíly mezi státy v míře zaměstnanosti seniorů z hlediska úrovně dosaženého vzdělání. Proti jiným členským zemím EU u nás podstatně méně pracují osoby se základním stupněm vzdělání. Nižší míru zaměstnanosti vykazují i osoby se středním stupněm vzdělání (vyučení nebo s maturitou). Počty osob se středním stupněm vzdělání jsou přitom ve vyšším věku, ale i ve věku od 35 let do vzniku nároku na starobní důchod, v naší republice dominantní.Jinak je tomu u skupiny terciárního vzdělání. Jedná se o osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy podíl absolventů nejvyššího typu škol byl v ČR podstatně nižší než v současné době. V České republice je podíl pracujících na celkovém počtu vysokoškoláků ve věku 60-64 let v porovnání s EU28 nadprůměrný, a ve vyšším věku 6569 let je již pátý nejvyšší ze všech zemí EU (27 %). Před námi jsou pouze dva pobaltské státy, Švédsko a Malta. Nadprůměrná je zaměstnanost našich vysokoškoláků i ve věku nad 70 let.

Míra zaměstnanosti vysokoškoláků mužů i žen v ČR po dosažení 65 let výrazně převyšuje unijní průměr. To dokumentují i údaje za muže a ženy ve věku 65-74 let. V této desetileté skupině starších pracovníků pracoval v ČR v roce 2015 každý čtvrtý muž ze všech, kteří absolvovali terciární stupeň vzdělání a mezi ženami je to 17 % žen s tímto dosaženým vzděláním. Míra zaměstnanosti vysokoškoláků v EU28 přitom dosáhla v této skupině u mužů 20 % a u žen 12 %.

Pro celkovou zaměstnanost bude důležitý rozsah pracovního zařazení starších se středním stupněm vzdělání

Počet osob ve věku 65 a více v naší republice překročí v příštím roce hranici dvou miliónů. V roce 2020 dosáhne 2,2 miliónu a v roce 2030 jich bude 2,5 miliónu. Za necelých patnáct let to bude téměř čtvrtina celé populace. O to naléhavější bude potřeba vytváření vhodných příležitostí pro pracovní uplatnění starších mužů a žen. Rozhodující část těchto osob jsou absolventi středních škol s maturitou a učilišť. Zatímco ženy jsou výrazně orientovány na zaměstnávání v sektoru služeb, mimořádně vysoký podíl mužů s vyučením pracuje v sekundárním sektoru.

Celková zaměstnanost je a bude výrazně ovlivněna i posunem ročníků z šedesátých let a dále sedmdesátých let do vyššího věku. V této skupině je stejně jako u starších ročníků podstatně vyšší podíl středního stupně vzdělání a nižší podíl vysokoškoláků. Přitom právě pracující v početně slabších mladších ročnících se vyznačují vysokým podílem absolventů terciárního stupně a tato diference mezi generacemi bude působit dlouhodobě.

Autoři: Marta Petráňová, Bohuslav Mejstřík

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ