Stěžovatel byl obecnými soudy uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže, kterého se měl dopustit neoprávněným odběrem elektrické energie. Poškozené společnosti ČEZ Distribuce, a.s. tím měl způsobit škodu ve výši 1 182 810 Kč. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že nebyl v řízení dostatečně zjištěn skutkový stav a dokazování trpělo vadami, jeho další námitky směřovaly proti stanovení výše škody, která podle něj byla stanovena v rozporu se zákonem jako nepřiměřeně vysoká a tím pádem sankční.

Ústavní soud dospěl k závěru, že otázka způsobu zjištění výše škody zakládá důvodnost ústavní stížnosti. Ústavní soud se již v minulosti ve své judikatuře zabýval otázkou výpočtu škody v případě neoprávněného odběru elektřiny a shledal, že zpravidla v těchto typech případů nelze zjistit přesné množství odebrané elektřiny (viz usnesení sp. zn. Pl. ÚS 29/13  http://www.usoud.cz/aktualne/pl-us-2913-pri-vypoctu-nahrady-skody-za-tzv-cerne-odbery-elektricke-energie-nemusi-sou/ a sp. zn. I. ÚS 668/15 http://www.usoud.cz/aktualne/vyse-nahrady-skody-za-neopravneny-odber-elektriny-nesmi-byt-stanovena-nespravedlive/). V posuzované věci byla výše škody určena na základě odborného vyjádření společnosti ČEZ Měření s. r. o. Tato společnost vypočetla výši škody podle vyhlášky, vydané k provedení energetického zákona, která obsahuje metodu výpočtu škody v případech, kdy nebylo možno skutečně vzniklou škodu stanovit. Tento výpočet vychází z hodnoty jističe, tedy zhruba z teoretického maximálního množství elektřiny, kterou bylo možné v daném místě odebrat. Vypočtená výše škody je tak výší čistě fiktivní a nemá žádný vztah ke skutečnému množství neoprávněně odebrané elektřiny.

Jedním z obligatorních, tedy povinných znaků skutkové podstaty trestného činu krádeže, je výše způsobené škody, jinými slovy, výše škody je klíčovou podmínkou trestní odpovědnosti. V právě projednávaném případě byla výše škody zjištěna podle podzákonného předpisu, který byl vydán Energetickým regulačním úřadem na základě zmocnění v energetickém zákoně. Znaky trestní odpovědnosti však musí být v trestním zákoníku a nemůže je stanovovat moc výkonná.

Ústavní soud nemůže přistoupit ani na to, že obecné soudy zjistily výši škody pouze fiktivně, navíc vypočtená výše škody v tomto případě plnila v převážné míře sankční funkci. V trestním řízení, které je předmětem této věci, podle Ústavního soudu neměly jeho strany rovné zbraně. Odborné vyjádření, na základě kterého soud určil výši škody, vypracovala společnost, které vzhledem k jejímu vztahu k poškozené mateřské společnosti ČEZ Distribuce, a.s., hrozilo potenciální vyloučení z věci. Soudy měly při výpočtu výše škody za neoprávněný odběr použít jiné důkazní prostředky, doslova se nabízelo přizvání znalce nebo minimálně vyčerpávající odůvodnění, proč obecné soudy v této věci znalce nepřibraly. Ústavní soud připouští, že ve své judikatuře uznal možnost výpočtu vzniklé škody na základě vyhlášky, nicméně tato rozhodnutí se týkala soukromoprávních věcí, ve kterých je důkazní standard jiný než v trestních věcech.

Obecné soudy v právě projednávaném případě dostatečně neprokázaly, že stěžovatel skutečně způsobil škodu, která by odůvodňovala závěr o spáchání zločinu krádeže. Věc se nyní vrací k Okresnímu soudu v Tachově, který v dalším řízení bude vázán právním názorem Ústavního soudu.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3363/14 je dostupný  zde (317 KB, PDF).