V roce 2016 se na veřejnou ochránkyni práv obrátilo 8 398 osob s žádostí o pomoc a prověření postupu úřadů v jejich věci. Je to o téměř 900 podnětů víc, než ochránkyně obdržela v předchozím roce. Nejčastěji lidé hledali pomoc s problémy v oblasti sociálního zabezpečení a stavebního řádu. Právě stížnosti na stavební úřady zaznamenaly největší nárůst téměř o 40%. Výrazněji rovněž stoupl počet podnětů týkajících se dopravy (32 %), zdravotnictví (31 %), ochrany práv dětí (30 %) a zaměstnanosti a práce (29 %). V 833 případech ochránkyně zahájila šetření, z toho v 50 případech z vlastní iniciativy.V loňském roce ochránkyně ukončila šetření či vyřídila 8 291 podnětů a ve 418 případech zjistila pochybení. Ta se téměř vždy podařilo napravit, takže pouze v 16 případech musela ochránkyně přistoupit k sankci v podobě informování nadřízeného úřadu nebo medializace. Ve 451 stížnostech lidé rovněž namítali diskriminaci, kterou ochránkyně v 9 případech potvrdila.

Kromě toho provedla ochránkyně systematické návštěvy 22 zařízení, v nichž se nacházejí lidé omezení na svobodě. Šlo především o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a policejní cely.

S žádostí o pomoc a radu se na ochránkyni obrátilo také 61 dětí.

5 doporučení pro Sněmovnu

Některé problémy, s nimiž se ochránkyně v průběhu roku setkala, vyžadují zásadnější legislativní řešení, proto je předkládá Poslanecké sněmovně. „Věřím, že se těmito doporučeními budou poslanci zabývat a věnovat jim pozornost. Všechna se týkají lidí, kteří patří do ohrožených skupin, ať už jde o děti se zdravotním postižením, seniory nebo o zaměstnance, kteří v důsledku podmínek v zaměstnání utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání s trvalými následky,“ shrnuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Poslanecké sněmovně doporučuje:

1. Umožnit pěstounům, aby mohli za svěřené dítě se zdravotním postižením vyřizovat dávku pro osoby se zdravotním postižením a být jejími příjemci. V současné době to v zákoně není výslovně uvedeno, což v praxi způsobuje pěstounům problémy.
2. Upravit způsob výpočtu renty, tj. náhrady za ztrátu výdělku v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání. U poškozených zaměstnanců, kteří jsou v evidenci úřadu práce, se totiž při výpočtu používá fiktivní výdělek ve výši minimální mzdy. Ta se stále zvyšuje, takže renta klesá a někteří poškození zaměstnanci o ni už i přišli.
3. Umožnit nezávislé prošetřování stížností na kvalitu sociálních služeb. V současné době stížnosti klientů vyřizuje samotný poskytovatel sociální služby a proti jeho závěru není žádný opravný prostředek. Fakticky se tak klienti sociálních služeb nemají jak bránit.
4. Umožnit stížnosti na zdravotní péči poskytovanou v zařízeních sociálních služeb. V současné době si pacienti mohou stěžovat pouze na zdravotní péči poskytovanou registrovanými poskytovateli zdravotních služeb (typicky nemocnice). Takoví v zařízeních sociálních služeb nepůsobí, takže pacienti v zařízeních sociálních služeb nemají jak si na nekvalitní zdravotní péči stěžovat.
5. Rozšířit dozorovou působnost státních zastupitelství nad místy, kde je omezována osobní svoboda, také na psychiatrické nemocnice, kde se vykonává ústavní ochranné léčení, a na zařízení pro cizince. Na rozdíl od jiných zařízení zde chybí nezávislý dozorový orgán vybavený potřebnými pravomocemi, který by bránil špatnému zacházení.

Víc než polovina předchozích doporučení je už splněna

Za roky 2012 – 2015 předložila veřejná ochránkyně práv a její předchůdce Poslanecké sněmovně celkem 31 doporučení. Z nich 18 je v tuto chvíli buď úplně realizováno, nebo se na doporučené změně právní úpravy pracuje. Týká se to zejména doporučení za roky 2012 a 2013, což je v souladu s analýzou, podle které trvá průměrně 3,8 roku, než se doporučení veřejného ochránce práv promítne do platné právní úpravy.

„Z tohoto pohledu považuji za úspěch, že už nyní jsou zpracovávána dvě z doporučení, která jsem předkládala před rokem. Jedná se o vytvoření personálního a materiálně-technického standardu pro pobytové sociální služby a zlepšení postavení rodičů žádajících o rodičovský příspěvek nebo o volbu způsobu čerpání příspěvku,“ hodnotí úspěšnost svých doporučení veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

K pozitivnímu posunu došlo například u jednoho z vůbec nejstarších doporučení veřejného ochránce práv k přijetí zákona o sociálním bydlení, ale také u úpravy směřující k transparentnosti hospodaření podnikatelských subjektů nebo u zajištění ochrany soukromí zaměstnanců.

Některá fakta a témata roku 2016:

• Ochránkyně vypracovala a uplatnila 134 připomínek k 25 návrhům zákonů. Více než polovina z nich byla alespoň částečně akceptována. Největší počet připomínek se týkal novely stavebního zákona (26).
• Uspořádali jsme 64 konferencí, seminářů a workshopů pro celkem 2241 účastníků z řad úředníků a další odborné veřejnosti. Kromě toho jsme proškolili 786 policistů a pracovníků dalších zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Vůbec poprvé jsme uspořádali sympózium k pozemkovému právu a rovněž seminář o pohřebnictví.
• Nejvyšší správní soud s konečnou platností rozhodl o nezákonnosti fotovoltaické elektrárny v Moldavě a potvrdil tak názor ochránce vyjádřený v jeho žalobě ve veřejném zájmu.
• Vydali jsme sborník Důchody II, v němž jsou shrnuty naše poznatky v oblasti důchodového zabezpečení za posledních 8 let.
• Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně otevřela nový předmět „Stavba v praxi ombudsmana“, v němž přednáší právníci Kanceláře veřejného ochránce práv.
• Dosáhli jsme změny právní úpravy tak, aby rodičovský příspěvek mohli rychleji čerpat všichni rodiče, tedy i ti, kteří vykonávají samostatnou výdělečnou činnost.
• Přesvědčili jsme Ministerstvo životního prostředí, aby předložilo novelu nařízení vlády zpřísňující limity pro čistírny odpadních vod.
• Řešili jsme o polovinu víc stížností na svobodný přístup k informacím.
• Prakticky trojnásobně se zvýšil počet stížností týkajících se pracovních úrazů a nemocí z povolání a zejména renty.
• Jednali jsme s ministrem spravedlnosti o vytvoření podmínek ke zveřejňování soudních rozhodnutí. Vedlo by to ke sjednocování judikatury a k posílení právní jistoty občanů. V oficiální databázi e-judikatura je nyní zveřejněn jen nepatrný zlomek rozhodnutí.
• Zabývali jsme se více než stovkou podnětů z oblasti sociálních služeb. Většina se týkala kvality poskytovaných sociálních služeb a úhrad v zařízeních.
• O třetinu se zvýšil počet podnětů, v nichž je namítána diskriminace. Nejčastěji se týkala oblasti práce a zaměstnanosti. Nejčastěji uváděným důvodem bylo zdravotní postižení.

Výroční zpráva 2016 ZDE