Ve dvou tramvajích 15T a jednom autobusu SOR NB 12D bude v běžném provozu v pražské MHD ověřovat jejich účinek po dobu následujících 14 dnů. Oba přípravky využívající nejmodernější trendy v nanotechnologii mají zdravotní atesty Státního zdravotního ústavu a splňují nejen příslušné české státní, ale i evropské normy. DPP po 14 dnech vyhodnotí na základě mikrobiologické analýzy jejich účinnost, a pokud se potvrdí jejich dlouhodobý baktericidní a virucidní účinek, bude usilovat o aplikaci přípravků ve své flotile vozů. I přes vyšší jednotkové náklady na m2 by to přineslo výrazné zefektivnění úklidu autobusů, tramvají i souprav metra, snížení používání konvenčních chemikálií, dlouhodobější dezinfekční účinek a v konečném důsledku další zvýšení úrovně pražské MHD.

Od pátku Prahu v běžném provozu na lince 18 brázdí dvě tramvaje 15T a jeden autobus SOR NB 12D DPP, do jejichž celého interiéru nechal DPP aplikovat nové antibakteriální a antivirové přípravky na bázi nanopolymerů. V tramvaji s ev. číslem 9237 je na povrchu bočnic, všech sedaček, jejich madel, sklech, dveřích či zádržném zařízení tenká, neviditelná hydrofobní vrstva antibakteriálního přípravku Impaguard GCA na bázi ethylacetátu, který vyrábí společnost HF Servis. V další tramvaji 15T ev. čísla 9224 a autobusu SOR NB 12D ev. čísla 3962 je interiér pokrytý přípravkem PolyHMG na bázi kationtového polymeru polyhexamethylenguanidinu, který vyrábí společnost Wero Water Service.

Oba nové přípravky mají atesty účinnosti 21 dnů, zatímco účinnost běžných mycích či dezinfekčních prostředků je v řádu desítek minut nebo hodin. Jsou širokospektrální, likvidují bakteriální patogeny jako např. Escheria coli, Salmonella typhimurium, Stapylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, bakterie angíny či tuberkulózy, kvasinky (např. Candida albicans) a plísně, v případě přípravku PolyHMG také viry. Princip jejich fungování je obdobný: po nanesení vytvoří ultratenkou neviditelnou hydrofobní vrstvu, která povrch chrání proti usazování minerálních či vápenatých povlaků, vodní rzi a se samočistícím efektem na principu lotosového kvetu. Vrstva je také antibakteriální, resp. antivirová, tj. znemožňuje život mikroorganizmům.

Jejich výhodou kromě účinnosti, efektivity a trvanlivosti je nehořlavost, stabilnost, dobrá rozpustnost ve vodě i alkoholu, bezbarvost, jsou bez vůně, neohrožují zdraví či bezpečí lidí, zvířat ani rostlin, nedráždí oči, sliznice ani nezpůsobují alergie, neztrácí své vlastnosti včetně biocidních při nízkých (do 0°C) ani vysokých teplotách (do 100°C), nepoškozují žádné materiály, nejsou korozivní, neobsahují alkohol, ani aldehydy či fenoly a v neposlední řadě jsou biologicky odbouratelné.

„Chci, aby Dopravní podnik byl vlajkovou lodi mezi dopravními podniky v České republice jak v komfortu a dostupnosti dopravy, ale v testování a využívají moderních technologií, které nabízí 21. století. Moderní technologie vznikají na poli různých odvětví včetně úklidu a antibakteriálních přípravků. Ty teď budeme testovat v Praze,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

„Smart MHD neznamená orientovat se pouze na nejnovější IT technologie nebo typy dopravy, ale také aplikovat nejmodernější poznatky v dalších důležitých oblastech – např. v údržbě a úklidu. Ostatně dezinfekce nebo dodržování důkladné a správné hygieny patří v těchto dnech mezi nejskloňovanější slova. Našim cílem je mít smart MHD ve všech ohledech, včetně úklidu a dezinfekce. Vytvořením příjemného, čistého a po všech stránkách bezpečného prostředí zvýšíme komfort současným cestujícím a můžeme do MHD přitáhnout i ty obyvatele, kteří na ni stále hledí skrz prsty,“ uvedl Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodal: „Proto jsme se rozhodli otestovat nejnovější trendy v oblasti úklidu a dezinfekce také v Praze. Pokud se potvrdí deklarovaná účinnost přípravků, rádi bychom je aplikovali v rámci našeho vozového parku. Kromě pozitivního efektu pro cestující i naše zaměstnance to může výrazně zefektivnit a zjednodušit úklid a čištění interiérů, zvýšit dezinfekční účinek a v konečném důsledku i snížit náklady.“

Před aplikací ochranných nanopolymerů DPP nejdříve provedl stěry z interiérů autobusu i tramvaje, které poslouží k mikrobiologickému rozboru. Po dvou týdnech v běžném provozu s aplikovanou antibakteriální a antivirovou vrstvou nechá DPP udělat další stěry a rozbor na koncentraci a složení mikroorganizmů. Výsledky obou stěrů budou sloužit k vyhodnocení deklarované účinnosti přípravků v běžném provozu.

Před nanesením samotné nanopolymerové vrstvy je nutné všechny plochy interiéru důkladně odmastit, ideálně dvakrát po sobě. Antibakteriální a antivirový přípravek se pak nanáší ve dvou vrstvách stříkací pistolí a po povrchu roztírá houbičkou křížovým způsobem, aby nezůstalo žádné místo bez ošetření. K polymerizace dochází přibližně do půlhodiny. Průměrná výnosnost jednoho litru přípravku je 60 – 75 m2, přičemž aplikovatelná plocha standardního 12 metrového autobusu je zhruba 105 m2, u tramvaje 15T je to pak přibližně 217 m2. Například pouze na jednorázovou dezinfekci všech tramvají 15T by tak DPP potřeboval téměř 1 810 litrů přípravku.