„Česká dálniční síť má dnes po rekategorizaci bývalých rychlostních silnic přesně 2012 kilometrů. Na tomto čísle se určitě nezastavíme a stavíme hodně v Jižních Čechách na D3, jsme pár měsíců před dokončením D8 do Ústí nad Labem k připojení na německou dálniční síť u Drážďan, budujeme předposlední úsek D1 u Přerova a chystáme další úseky D11 za Hradec Králové. Stejnou pozornost je ale potřeba věnovat údržbě a renovaci dálnic. Mnoho úseků nese dopravní zátěž počítanou na desítky tisíc vozidel denně, některé se blíží sto tisícům. V plném proudu je proto modernizace dálnice D1, kde pokládaný cementobetonový kryt unese tuto zátěž 30 let,“ říká generální ředitel ŘSD ČR Ing. Jan Kroupa.

Počátek výstavby dálnic si většina z nás spojuje s obdobím konce šedesátých let minulého století. Ve skutečnosti jsme začali se stavbou dálnic již před druhou světovou válkou jako jeden z prvních států na světě vůbec. První konkrétní myšlenky postavit silnici napříč naší republikou se objevily v roce 1935. Šlo o projekt „Národní silnice Plzeň – Košice“ a o projekt silniční magistrály „Cheb – Chust“, která se skládala v úseku Cheb – Košice ze severního a jižního tahu. Z Košic pak pokračoval již jeden tah až do Chustu v dnešní Zakarpatské Ukrajině. Oba tyto návrhy však nezískaly přízeň u pověřených úřadů, a tak se nedočkaly ani realizace.

Návrh trasy dálnice z Prahy přes Jihlavu a Brno na Slovensko byl schválen 13. 1. 1939, tehdejší vláda zároveň dala souhlas k přípravným pracím v úseku Chodov u Prahy – Humpolec a v úseku Zástřižly – Lužná na Vsetínsku. Koncem dubna 1939 zadalo GŘSD některé z dílů stavby dálnice Praha – Brno – Slovensko českým stavebním firmám. K zahájení stavby dálnice došlo 2. 5. 1939 na třetím kilometru budoucí trasy u Průhonic.  První výkop provedl generální ředitel GŘSD Václav Nosek. V srpnu 1939 byly stavební práce v plném proudu na sedmi stavebních dílech trasy Praha – Jihlava a na jednom dílu trasy Zástřižly – Slovensko.

Budování dálnice však netrvalo dlouho, neboť během okupace Československa byl cement a ocel potřeba úplně jinde. Předem očekávaný zákaz staveb začal postupně platit od srpna 1941.

O více než čtvrtstoletí později předsednictvo vlády 8. srpna 1967 odsouhlasilo znovuzahájení výstavby. Již 8. září došlo k zahájení přípravných stavebních prací na úsecích Praha – Mirošovice (22,7 km) a Mirošovice – Benešov (15,3 km).   

První úsek ze Spořilova do Mirošovic byl uveden do provozu 12.?července?1971 a k propojení Prahy a Brna došlo v roce 1980, tedy o 40 let později, než bylo původně plánováno.