Hudebního nastudování se ujal britský dirigent a současný umělecký ředitel Nové opery v Moskvě Jan Latham-Koenig, kterého zná pražské publikum z Tristana a Isoldy, Trubadúra a Orfea a Euridiky. „Jolanta je pohádka a já ji nechci zatěžkat tíhou emocionálního dramatu. Neznám žádnou jinou Čajkovského operu, jejíž partitura by byla tak detailně propracována. Všechny představitelné instrukce jsou do ní pevně vepsány,“ říká dirigent Jan Latham-Koenig a pokračuje: „Nejdříve jsem si nebyl jistý, jestli je to vůbec možné takto zahrát, ale pak jsem pochopil, že při dodržení skladatelova záměru se Jolanta stává naprosto mimořádným dílem. Je to pestrobarevná a perlivá pohádka plná života a emocionální hloubky. Je to mistrovský kus.“
Pro Dominika Beneše jsou Slavík a Jolanta debutem v Národním divadle. Jeho inscenace Smetanova Tajemství, Offenbachových Hoffmanových povídek nebo Donizettiho Dona Pasquala velmi pozitivně hodnotili diváci i operní kritika. V jeho případě se jedná i o první režijní setkání s operou ruského autora. „V obou příbězích trpí hlavní hrdinové vnitřní samotou a sklíčeností a mým cílem je akcentovat cestu, kterou musí překonat k duševnímu naplnění a svobodě. V opeře Slavík to znamená přijmout sama sebe a odpovědnost za své činy. Jolantu zas vyvede ze samoty poznání opravdové lásky beze lží. Příběhy tedy spojuje krok do nových dimenzí života,“ říká Dominik Beneš. Hudební vyjádření Stravinského a Čajkovského je rozdílné. Příběhy vnímám jako solitéry s ucelenou dějovou linkou, a proto jsem se rozhodl je tak i ponechat,“ dodává režisér.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva