Během jeho dvoudenní návštěvy v Praze projednali oba ministři např. energetické úspory a dotační programy na jejich podporu, ochranu ovzduší či kotlíkové dotace. Mezi další témata patřila pokračující ratifikace Pařížské klimatické dohody, čistá mobilita a zkušenosti obou zemí s jejím uváděním do praxe.

„Těší mne, že se nám daří rozvíjet spolupráci s rakouskou stranou nejen na úrovni národních parků Podyjí a Thayatal, ale že jsme se posunuli dále. Krátce po schůzce s ministrem Rupprechterem v Hardeggu v Thayatalu před necelým rokem jsme ustavili společnou expertní pracovní skupinu, nastartovali jsme výměnu informací v řadě společných otázek týkajících se třeba energetických úspor, ochrany klimatu či ovzduší. Například díky výměně dat měření kvality a čistoty ovzduší budou postupně doplňovány mapy znečištění ovzduší, které vytváří ČHMÚ,“ komentuje setkání se svým rakouským protějškem Andrä Rupprechterem ministr Richard Brabec.

„Zvláště mne těší pozitivní vývoj bilaterálních vztahů s Českou republikou v oblasti životního prostředí. Klimatická dohoda v Paříži je historickým úspěchem v boji proti změně klimatu. Vzhledem k narůstajícím množícím se extrémním meteorologickým výkyvům, jako jsou sucho a povodně, je nyní důležité tuto dohodu začít naplňovat,“ komentuje schůzku s českým ministrem rakouský spolkový ministr Andrä Rupprechter.

Ministři dále probírali dotační programy ve vztahu k energetickým úsporám či zvýšení energetické účinnosti budov. Ministr Brabec zmínil aktuální úspěšnost kontinuálních výzev programu Nová zelená úsporám pro rodinné domy v ČR a bytovky na území Prahy.

„Výzva pro rodinné domy jede na plné obrátky. K začátku června na Státní fond životního prostředí ČR dorazilo 5182 žádostí za více než jednu miliardu korun. Zájem ze strany žadatelů nás jen utvrzuje v tom, že jsme program nastavili správně,“ dodává ministr Brabec s tím, že v NZÚ bylo od jejího startu v roce 2014 proplaceno Státním fondem životního prostředí ČR 6262 žádostí na energeticky úsporné renovace rodinných a bytových domů téměř 710 milionů korun. „Tento program má významný přínos pro ekonomiku i životní prostředí. Například 1 milion korun státní podpory přináší roční úsporu emisí skleníkových plynů (zejména CO2) o 9 tun a znamená v průměru rovněž zhruba 3 nová pracovní místa,“ vypočítává ministr Brabec.

Ministru A. Rupprechterovi rovněž sdělil zkušenosti s prvním kolem kotlíkových dotací, které MŽP přiděluje z OPŽP skrze kraje občanům. „Zájem byl po celé zemi tak obrovský, že třímiliardová alokace je téměř vyčerpána. Vyzvali jsme kraje s tím, že čím dříve ji dočerpají a vyhodnotí projekty, o to dříve můžeme jednat s Evropskou komisí a tím pádem i vyhlásit další výzvu. Některé kraje dokázaly zareagovat a my předpokládáme, že vyhodnocení aktuální výzvy bude možné už letos na podzim. Proto v tuto chvíli vidím jako zcela reálné, že další výzvu pro kraje vyhlásíme už na začátku roku 2017,“ vysvětluje ministr Brabec. Rakouský ministr projevil zájem o české kotlíkové dotace a výměnu zkušeností ČR s nimi, i formou společného přeshraničního projektu. Ministr Brabec tak rakouské straně slíbil poskytnutí potřebných podkladů i českých zkušeností.

Český ministr se svým rakouským protějškem diskutoval také o zkušenostech s ekologicky čistou dopravou a jejím uváděním do praxe. Ministr Brabec zmínil rovněž aktuálně připravovanou výzvu na nákup vozidel s alternativními pohony pro kraje, obce a jimi zřízené organizace. „Tuto výzvu plánujeme spustit už na podzim, zatím počítáme s částkou 150 milionů Kč, přičemž aktuálně čekáme, až se nám sejdou vyplněné dotazníky od krajů a obcí, jež jsme jim rozeslali. Z těch zjistíme konkrétní data a také, o jaká vozidla a v jakém počtu mají municipality zájem. Prozatím plánujeme podporu pro nákup osobních a užitkových vozidel, konkrétně 50 tis. Kč na vozy s CNG, 100 tis. Kč na plug-in hybrid, 150 tis. Kč na elektromobil. Nicméně finální částky vyplynou právě až z našeho průzkumu,“ komentuje podrobnosti chystaného programu ministr Brabec.

Ministři také hovořili o nastávající ratifikaci Pařížské klimatické dohody, jejíž projednání vládou a následně Parlamentem se v ČR očekává do konce roku 2017.