Dvě stáda divokých koní ve čtvrtek přivezl speciální transport do Národního parku Podyjí z anglického Exmooru. V kamionu přijelo jedenáct vzácných zvířat, následně rozdělených do dvou stád. „Divocí koně mají za sebou cestu delší než 1700 kilometrů. Jsme rádi, že zvládli cestu bez potíží,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. První stádo, jeden hřebec a čtyři klisny, bylo vypuštěno v lokalitě Havraníky, kde pastva pomůže s péčí o místní vzácná vřesoviště. Druhé stádo, jeden hřebec a pět klisen, našlo nový domov nedaleko obce Mašovice.

Návrat velkých kopytníků je součástí rozsáhlého projektu Military LIFE for Nature financovaného z evropského programu LIFE. Hlavním účelem projektu je podpora a zachování vzácných druhů rostlin a živočichů, které ke svému životu potřebují plochy s různorodou nelesní vegetací. Projekt zajišťuje péči o přírodu v pěti bývalých vojenských územích, chráněných v rámci evropské soustavy Natura 2000, v různých částech České republiky.

Více než 1700 km absolvovali koně v tomto speciálně upraveném kamionu. FOTO: David Grossmann / Správa Národního parku Podyjí

Projekt vede ochranářská organizace Beleco, která na něm spolupracuje se společnostmi Wetland a Česká krajina. Ta má zavedení pastvy koní v Podyjí na starosti. Česká krajina má s velkými kopytníky již zkušenosti z rezervace ve středočeských Milovicích. Působení divokých koní v Podyjí finančně podpořil rovněž Jihomoravský kraj.

V Podyjí budou koně udržovat celkovou plochu bezmála 70 hektarů. „Na rozdíl od domácích zvířat nejsou vybíraví a spásají i ty nejhorší porosty, včetně agresivních druhů trav nebo náletových dřevin. Tím uvolňují prostor pro cenné druhy květin a řadů druhů motýlů, kteří jsou na nich závislí,“ popsal přínos pastvy Pavel Marhoul, odborný garant projektu.

V Podyjí se kamion musel dostat na dvě pastviny. U Havraníků a na Mašovické střelnici. FOTO: David Grossmann / Správa Národního parku Podyjí

„Havranické vřesoviště je druhově bohatá skalní step, Mašovická střelnice se zase pyšní pestrými lučními společenstvy. Obě lokality jsou pokladnicemi vzácných rostlin a živočichů, jako jsou koniklece, jalovce, orchideje, desítky druhů motýlů, ještěrky zelené, užovky stromové a řada dalších. Ti všichni se neobejdou bez dlouhodobé péče o svá stanoviště a právě přirozená pastva je péčí přírodě nejbližší. Jde o velmi hodnotné lokality a zachování jejich přírodních hodnot pro příští generace je velkým závazkem,“ dodává Marhoul.

„V Podyjí, které není tradiční pastevní oblastí, je obtížné zajistit dostatek zvířat ke spásání vzácných stepí a vřesovišť. Navíc divocí koně dokáží regulovat i náletové dřeviny, jejichž šíření na stepích je jinak obtížně řešitelné. Proto jsme projektu nabídli využití dvou ploch, o něž dlouhodobě pečujeme,“ podotkla botanička Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová.

Do svého nového bydlište se vkročili exmoorští ponny po speciálně rampě. FOTO: David Grossmann / Správa Národního parku Podyjí

Přestože dvě stáda divokých koní již od roku 2015 žijí ve středočeských Milovicích, bylo důležité přivézt pro Podyjí zvířata přímo z Anglie. „Je třeba vytvořit co nejširší genetickou základnu nepříbuzných zvířat, aby byla v krátké budoucnosti tuzemská populace geneticky soběstačná,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

První písemné zprávy o divokých koních pocházejí z anglického Exmooru z roku 1086. Zvířata tam byla od nepaměti vedena na seznamech divoké zvěře a byla součástí královské honitby.

Zasloužený odpočinek po dlouhé cestě. FOTO: David Grossmann / Správa Národního parku Podyjí

V rámci celého projektu Military LIFE for Nature je na vybraných lokalitách využito kromě pastvy divokých koní i dalších netradičních způsobů péče, jako jsou například pojezdy těžké techniky a hospodářská pastva. „Kromě Mašovické střelnice a Havranického vřesoviště, kde bude probíhat právě pastva koní, je další lokalitou Pánov u Hodonína, kde průběžné probíhá rozsáhlé odstraňování náletových dřevin a dále budou využívány tanky a další technika pro udržení vhodných podmínek pro vzácné rostliny a motýly, na Načeratickém kopci u Znojma a na Blšanském chlumu u Loun se rozšiřuje plocha pro pastvu koz a ovcí,“ vyjmenovává dotčené prostory Pavel Marhoul ze společnosti Beleco.

Pětiletý projekt Military LIFE for Nature řídí nevládní organizace Beleco, která se dlouhodobě problematice péče o bývalé vojenské prostory věnuje. Dalšími partnery projektu jsou Česká krajina, která začala do Česka znovu vysazovat velká zvířata, jako jsou divocí koně nebo zubři. Dále pak Wetland, která má zkušenosti s rozsáhlými zásahy na biologicky zajímavých lokalitách, ať už za pomocí těžké techniky nebo méně invazivních metod a MŽP.