Už tehdy se podařilo nastavit organizaci provozu a medicínské postupy tak, aby byla zajištěna efektivita, kvalita a bezpečnost pacientů, které s drobnými změnami platí do dnes. Nicméně vzhledem k rozvoji technologií bylo nutné za poslední tři desetiletí přistoupit k modernizaci prostředí operačních sálů. 

Centrální operační sály (COS I) začaly přijímat první pacienty k operacím v únoru roku 1992, tehdy byly provedeny za rok necelé tři tisíce operací, dnes jich je až desetinásobně víc. Před výstavbou centrálních sálů byly tři ortopedické operační sály ve staré zástavbě nemocnice v prostorách dnešní plicní kliniky. Dnes jsou COS I rozděleny do čtyř nadzemních podlaží podle návaznosti na zdravotnické obory, tak aby vyhovovaly hygienicko-epidemiologickým požadavkům, a jsou propojeny s Centrální sterilizací. U samotného začátku operačních sálů byla i Mgr. Erna Mičudová, která byla v letech 1994 až 1999 jejich vrchní sestrou, následně postoupila na pozici náměstkyně pro NLZP. „Personál na centrální operační sály přišel z různých nemocnic, kde byly 1 až 2 oborové operační sály často, bez odpovídajícího zázemí. Najednou jsme přišly do prostor šesti centrálních sálů a k dispozici jsme měli centrální sterilizaci. V té době nikdo z nás zkušenost s centrální sterilizací neměl. Byly jsme zvyklé, že jsme si všechno umyly, nachystaly a sterilizovaly k operacím samy. Tehdy se začala nastavovat nová pravidla, všichni jsme se museli naučit pracovat trošku jinak,“ vzpomíná Erna Mičudová na rok 1992.

Od té doby prošly operační sály čtyřmi velkými rekonstrukcemi, ta poslední byla nejrozsáhlejší a týkala se 14ti operačních sálů ve dvou nadzemních podlažích. Čtyřetapová rekonstrukce, vždy po 3 nebo 4 sálech, trvala rok. Byla realizována bez omezení celkového počtu operací za rok a pro personál tedy velmi náročná.

Provoz operačních sálů zajišťuje 190 zaměstnanců. Nejvíc je samozřejmě všeobecných sester se specializací pro perioperační péči, tzv. instrumentářek. Na COS I jich v současné době pracuje 90. „Tahle odbornost byla vůbec jednou z prvních specializací sester v 60. letech v naší republice. Dnes je specializací mnohem více, takže sestry mají možnost vzdělání i na jiných odbornostech,“ doplňuje vrchní sestra COS I Ing. Jaroslava Jedličková, MBA, která je 11 let garantem perioperační péče a také autorkou nebo spoluautorkou více jak deseti učebních textů a knih. Bohunické operační sály jsou akreditovaným školícím centrem pro perioperační i anesteziologickou péči. „Vytvořili jsme funkci edukační sestry. Ta pomáhá seznámit se s provozem zaměstnancům v adaptačním procesu a samozřejmě i jejím úkolem je účastníkům odborné praxe v rámci specializačního studia. Naše sály jsou nositelem, správné operační praxe a školícím centrem a jsme na to náležitě hrdí,“ uzavírá vrchní sestra.

Centrální operační sály v Bohunicích čeká ještě dokončení rekonstrukce zbývajících tří operačních sálů a personálních filtrů, které slouží pro převlékání zdravotníků před příchodem na sály. Největší výzvou bude ale i nadále zajistit dostatek perioperačních a anesteziologických sester.