V pavilonu bude zprovozněno 12 operačních sálů (6 aseptických a 6 septických), s návazností na centrální sterilizaci a pooperační jednotku intenzivní péče (JIP). Komplexnost objektu doplňuje vysokoprahový urgentní příjem a lůžková část Anesteziologicko resuscitační kliniky včetně heliportu na střeše objektu. Po přistání vrtulníku tak urgentní pacient výtahem během chvíle putuje přímo k zákroku.

Stavba pavilonu intenzivní medicíny (budova O1) navázala na I. etapu investiční akce, při které byla v roce 2012 otevřena budova B1 a C1, kde sídlí I. interní kardiologická a neurologická klinika a Mezinárodní centrum klinického výzkumu. Investice v celkové výši 2,8 miliard korun byla hrazena z velké části ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví, dále za přispění Jihomoravského kraje a rozpočtu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

„Špičkově vybavené centrální operační sály (COS), centrální JIP spolu s napojením na vysokoprahový příjem a heliportem v jedné budově zajišťují hladší a rychlejší přístup zdravotníků k akutnímu pacientovi. Zdravotníci již nebudou odvádět svou práci v podmínkách, které leckdy vznikly a přetrvaly od začátku minulého století,“ sdělil ředitel nemocnice Martin Pavlík.

Nyní bude následovat přestěhování jednotlivých chirurgických zdravotnických pracovišť s co nejbližší návazností na jednotlivé operační sály a jednotky intenzivní péče (Anesteziologicko resuscitační klinika, Neurochirurgická klinika, atd.). Stěhování a zprovoznění nových prostor by mělo být dokončeno v roce 2016.

„Péče pro urgentní pacienty bude koncentrována do jedné budovy, což bude velkým přínosem nejen pro ně, ale také pro personál. Ten musel dosud často převážet pacienty, včetně těch v akutním stavu, přes celý areál nemocnice. Ať již z heliportu, nebo v případě potřeby na pracoviště anesteziologicko-resuscitační péče,“ přiblížil Pavlík.

Bez nutnosti převozu pacientů „pod širou oblohou“ mezi budovami, po dlažbě a leckdy při nepřízni počasí, bude nyní také vyšetření magnetickou rezonancí, počítačovou tomografií (CT) či angiografické vyšetření. Problematické mimo vyšetřovací pracoviště bylo dosud umístění urgentního příjmu, kde jsou ošetřováni pacienti v život ohrožujícím stavu, jako jsou např. těžké úrazy, akutní krvácení, náhlé příhody břišní atd.

Nově u COS vznikly dospávací pokoje, kde je pacientům umožněna následná anesteziologická pooperační péče ještě před přeložením na chirurgické standardní oddělení. Cílem je prevence bezprostředních anesteziologických a chirurgických komplikací. V nové budově je v bezprostřední blízkosti zdravotnických provozů umístěno i unikátní Simulační centrum, které bude sloužit nejenom k výuce mediků, ale především ke vzdělávání zdravotnických pracovníků FNUSA.

V suterénu nové budovy vznikla nová centrální sterilizace, která nahradí dosavadních několik provozů po jednotlivých klinikách v areálu nemocnice. Oddělení centrální sterilizace se tak stane novým specializovaným zdravotnickým pracovištěm, které bude zajišťovat komplexníslužby v přípravě sterilních zdravotnických prostředků pro operační sály a další zdravotnická pracoviště FNUSA. Cílem tohoto oddělení bude zajištění vysoké úrovně a kvality sterilizace zdravotnických prostředků. K tomuto účelu je Centrální sterilizace vybavena velkokapacitními a nejmodernějšími přístroji.

Výstavbu nového objektu fakultní nemocnice realizovala divize 1 Brno akciové společnosti OHL ŽS, která má s výstavbou zdravotnických zařízení dlouholeté zkušenosti. „Chtěl bych poděkovat Fakultní nemocnici
u sv. Anny v Brně za příležitost podílet se na takto významném projektu, který poskytne špičkové operační sály i kvalitní zázemí pacientům, lékařům a zdravotnickému personálu a přispěje tak ke zkvalitnění urgentní péče,“ sdělilMichal Štefl, generální ředitel a předseda představenstva OHL ŽS, a.s.

FNUSA v příštím roce oslaví 230 let od svého založení, výstavbou nového komplexu a jeho standardem se stává nemocnicí 21. století.