Vyplývá to ze studie, kterou pro českou pobočku Greenpeace připravil finský expert na znečištění ovzduší Lauri Myllyvirta, hlavní analytik Greenpeace Global Air Pollution Unit. ZDE.

Ve studii jsou dva uvažované scénáře. Jedním z nich je situace, kdy elektrárna dostane požadovanou výjimku a bude tak moci překračovat nové limity na znečištění ovzduší, druhý počítá s instalací tzv. nejlepších dostupných technik na snížení emisí definovaných v evropské legislativě.

U oxidů dusíku jde o tzv. selektivní katalytickou redukci (SCR), která by přinesla zlepšení zhruba o 40 procent oproti znečištění plánovanému elektrárnou. (1) Výsledky ukazují, že při udělení výjimky pro emise NOx by elektrárna za deset let provozu způsobila o 169 předčasných úmrtí více, než kdyby musela dodržovat pravidla. Udělení výjimky pro oxidy dusíku by mělo i významný přeshraniční dopad, především v Polsku a Německu. Největší zdravotní dopady má vypouštění oxidů dusíku v letních měsících, kdy se z nich v atmosféře působením slunečního záření a dalších vlivů vytvářejí sekundární suspendované prachové částice PM2,5.

Výjimka z pravidel pro rtuť, o kterou elektrárna žádá, by pak po dobu deseti let znamenala až o 3.040 kg rtuti v životním prostředí navíc, kterou by byly zasaženy desetitisíce lidí. Podle Myllyvirty je ovšem vhodnější počítat nikoli s nadsazenými hodnotami, s nimiž operuje provozovatel elektrárny v žádosti o výjimku, ale s projekcí odvozenou od reálných emisí elektrárny v minulosti. V takovém případě by negativním vlivům rtuti čelilo nejméně 5.800 lidí v okruhu 60 kilometrů od elektrárny.

Studii zaslala organizace Greenpeace tento týden Krajskému úřadu Pardubického kraje, který v současnosti vede řízení o výjimce z nových limitů znečištění ovzduší pro elektrárnu Chvaletice, s návrhem, aby jí zařadil mezi podklady rozhodnutí. Podklady již obsahují rozptylovou studii, kterou nechal zpracovat provozovatel. Ta ale většinu znečištění i zdravotních dopadů ignoruje vzhledem k tomu, že pokrývá pouhý zlomek území, které je znečištěním z elektrárny zasaženo. (2)

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, dnes uvedl:

“Nejhorší na elektrárně Chvaletice je jednoduše to, že zabíjí lidi. Předčasných úmrtí, které má tento největší znečišťovatel ovzduší v Pardubickém kraji na svědomí, by přitom mohlo být každoročně o sedmnáct méně. To by se ovšem její vlastník Pavel Tykač nesměl snažit ušetřit na kvalitnějších filtrech a vyjednat si výjimku z emisních limitů. Úředníci krajského úřadu jdou elektrárně bohužel dlouhodobě na ruku. Pokud nyní požadovanou výjimku povolí, půjde těch sedmnáct křížků ročně především na jejich účet. Za ochranu ovzduší a našeho zdraví si je totiž všichni platíme.”

(1) Provozovatel elektrárny argumentuje, že je jen zanedbatelný rozdíl mezi novým emisním limitem 175 mg/Nm3 a skutečnými emisemi elektrárny dosahujícími 195 mg/Nm3. Ve skutečnosti by se ale použitím nejlepší dostupné techniky denitrifikace SCR mohl dostat na zlomek uvedených hodnot. Proto je možné zlepšení až ve výši 40 procent v porovnání s plánem provozovatele elektrárny.

(2) Rozptylová studie, předložená jakou součást žádosti o udělení výjimky provozovatelem elektrárny, pokrývá území pouhých 6 okresů v blízkosti elektrárny (Pardubice, Hradec Králové, Chrudim, Kutná Hora, Kolín a Nymburk). V tomto území však spadne pouhý zlomek znečišťujících látek, které elektrárna vypustí. Rozptylový model použitý ve studii Greenpeace prokazuje, že imise z elektrárny zasahují území nejen celé České republiky, ale i sousedních zemí, zejména Polska a Německa.

Zpracovatel rozptylové studie na ústním jednání na krajském úřadě původně přislíbil, že upřesní, kolik procent znečištění vypouštěného elektrárnou skončí na území uvedených šesti okresů a kolik mimo něj. Provozovatel elektrárny ale ve svém následném písemném vyjádření poskytnutí této informace odmítl.