Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nepodalo kasační stížnost proti rozsudku Krajského soud v Ostravě (pobočka v Olomouci), který zrušil nezákonné rozhodnutí MŽP z doby ministra Richarda Brabce, kterým byla vydána rozsáhlá emisní výjimka pro uhelnou elektrárnu Chvaletice [1]. Podle nevládních organizací to znamená, že MŽP akceptuje, že původní rozhodnutí bylo nezákonné. Samotná elektrárna Chvaletice naopak kasační stížnost podala, nemá však odkladný účinek a rozsudek je tedy pravomocný. Nadále platí, že MŽP je nyní povinno bez zbytečného odkladu rozhodnout, tentokrát v souladu se zákonem. Nezávisle na tomto řízení by úředníci Pardubického kraje měli v mezičase elektrárně vepsat do integrovaného povolení přísnější emisní limity. Nedávno ovšem přiznali, že to nyní dělat nebudou. [2]

Nevládní organizace hned po svém vítězství u krajského soudu navrhly, aby MŽP v novém rozhodnutí nevracelo případ na krajský úřad, ale rovnou o žádosti o výjimku rozhodlo a ukončilo nejistotu. Nemusí ji přitom úplně zamítnout, ale může (v souladu s rozsudkem soudu), udělit kratší výjimku do srpna tohoto roku. Díky kratší výjimce by se odstranila současná nejistota ohledně legálního fungování elektrárny a navíc by provozovatel mohl bez problémů nainstalovat technologie pro dosažení zákonných emisních limitů před další topnou sezónou.

Z materiálů, které provozovatel poskytl úřadům a soudům, vyplývá, že pro nainstalování potřebných filtrů by měl v takovém případě dostatek financí i času. [3] Sám provozovatel odhadoval za rok 2022 zisk 3,9 miliardy korun [4]. Maximální částka pro případ instalace nových filtrů, které by snížily emise vypouštěných škodlivin hluboko pod emisní limity, je 1,5 miliardy korun. Provozovatel však také může jít cestou vyladění stávajících filtračních technologií a instalace technologie dávkování aktivního uhlí [5], a náklady na dosažení emisních limitů se tak mohou dostat na 95 milionů korun [6], tedy zhruba na 2,5 % loňského zisku elektrárny. Takové úpravy lze navíc provést v řádu několika týdnů.

Stále nedořešenou situaci kolem elektrárny Chvaletice způsobil samotný provozovatel elektrárny, který místo aby nové limity - schválené již před pěti lety - splnil (což udělalo 92 ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR) nebo z nich získal výjimky v mezích zákona, neustále trvá na dlouhé a příliš velké výjimce, jakou zákon neumožňuje. Díl viny však nesou i úřady - Krajský úřad Pardubického kraje (který ji udělil poprvé), Krajský úřad Olomouckého kraje (který výjimku udělil znovu) [7] a Ministerstvo životního prostředí, které ji za ministra Richarda Brabce potvrdilo [8].

Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace, místní spolky Zelená pro Pardubicko a Zastavme elektrárnu Chvaletice a expertní skupina Frank Bold upozorňují na nezákonnost rozhodnutí o výjimkách pro Elektrárnu Chvaletice od roku 2019. Uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady (stejného provozovatele) získaly výjimky z emisních limitů pro rtuť, které jsou v absolutních emisích nesrovnatelně větší než výjimky pro jakékoliv další zdroje, a to z důvodu velkého zvýšení limitu a i velké délce výjimky. Udělená výjimka pro Počerady by znamenala, že elektrárna vypustí o 1 250 kg rtuti více než v případě splnění BAT, což z ní činí největší výjimku ze všech zdrojů. Elektrárna Chvaletice dostala výjimku na přinejmenším 1 234 kg rtuti nad rámec zákonného emisního limitu, což je druhá největší výjimka a skoro dvojnásobná oproti třetí největší pro Ledvice 6.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
„Ministerstvo životního prostředí udělalo správný krok, když místo další snahy protahovat soudní při akceptovalo, že za ministra Brabce udělalo chybu a vydalo Tykačově elektrárně Chvaletice nezákonně rozsáhlou výjimku na vypuštění výrazně nadlimitního množství toxické rtuti i škodlivých oxidů dusíku. To vítáme, ale zároveň připomínáme, že ministerstvo nyní musí bez dalších odkladů znovu o výjimce rozhodnout. Žádost znečišťovatele nemusí úplně zamítnout, může ji zkrátit na dobu do srpna 2023, což soud připouští. Tím umožní ukončení tahanic a dá elektrárně čas na dosažení zákonných limitů od podzimu. Poté co vydělala miliardy na drahé elektřině, mohla by část věnovat na ochranu zdraví lidí před škodlivými látkami.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
„Snaha dotlačit provozovatele elektrárny Chvaletice ke snížení emisí nebezpečných a toxických látek je takový nekonečný příběh. Na vině jsou především úředníci, kteří se bojí rozhodnout rychle a v zájmu životního prostředí a zdraví lidí, zatímco elektrárna Chvaletice může dál v klidu znečišťovat ovzduší ve stávající míře. Už téměř dva měsíce čekáme, až o zrušené emisní výjimce rozhodne ministerstvo životního prostředí. Mezitím úředníci Pardubického kraje, kteří mají v mezičase upravit integrované povolení a vepsat do něj přísnější limity, raději oznámili, že si vezmou volno a rozhodovat o elektrárně vůbec nebudou. A každý den je kvůli tomu porušován zákon.”

Jan Linhart, předseda spolku Zelená pro Pardubicko, říká:
„Úředníci MŽP i Krajského úřadu Pardubického kraje by měly být prvními, kdo dodržují zákony. Svým váháním konzervují nezákonný stav.”

Eliška Beranová, právnička Frank Bold, která se případu dlouhodobě věnuje, říká:
„Podle zákona má Ministerstvo životního prostředí povinnost vydat rozhodnutí do 30 dnů, v odůvodněných případech do 60 dnů od znovuzahájení řízení. Rozsudek nabyl právní moci 18. ledna, už tedy téměř uplynula i prodloužená lhůta pro vydání nového rozhodnutí. Ministerstvo je povinné co nejdříve ukončit nejistotu jak na straně provozovatele, tak co do ochrany životního prostředí.”

Poznámky:
[1] ZDE
[2] ZDE
[3] ZDE
[4] Neúspěšná ústavní stížnost elektrárny Chvaletice na str. 9 uvádí: "Pro ilustraci Stěžovatelka uvedla, že odhad zisku z provozu zařízení činí (pouze) pro rok 2022 přibližně 3,9 mld. Kč. Údaj vychází z (i) odhadu objemu výroby zařízení za rok 2022 specifikovaného v rámci doplnění odborného posouzení k udělení výjimky, (ii) veřejně dostupné průměrné ceny elektrické energie za období od 1. 7. 2021 do 17. 3. 2022 (při převodu dle kurzu EUR/CZK ke dni 18. 3. 2022 (1 EUR = 24,83 CZK)) a (iii) očekávaných nákladů na provoz zařízení za rok 2022. Výpočet byl proveden následovně: očekávaný objem výroby zařízení za rok 2022 (3.511.911 MWh) x průměrná cena elektrické energie (3.918 Kč/MWh) - očekávané náklady před daní na roční provoz zařízení (8.911.317.000 Kč) = očekávaný čistý zisk (3.927.441.000 Kč)."
[5] ZDE
[6] Celkem v nejdražší variantě, která by umožnila dosáhnout limity hluboko pod horní hranicí BAT, jde cca o 3 mld. Kč. Pro dosažení limitů u rtuti byly nainstalovány látkové filtry za 1,5 mld. Kč, které ovšem elektrárna stejně potřebovala, protože odinstalovala nedostatečně funkční elektrostatické odlučovače prachových částic. Tato investice již proběhla.
Technologii pro odlučování oxidu dusíku nebude podle provozovatele třeba instalovat, protože dostatečné odlučovače již elektrárna má, a stačí tak dočasně omezit provoz a následně vyladit stávající technologii ke snižování emisí oxidů dusíku, která je podle vyjádření provozovatele ke splnění emisního limitu sama o sobě dostačující.
V případě částky 95 milionů korun se jedná o náklady na instalaci technologie aktivního uhlí. Taková investice se dá udělat rychle. Podle provozovatele by tato investice stačila k plnění emisních limitů.
[7] O výjimkce rozhodovat Krajský úřad Olomouckého kraje proto, že místně příslušný Krajský úřad Pardubického kraje byl vyloučen z řízení pro podjatost. (více ZDE)
[8] ZDE