Tomu také odpovídají náklady vynaložené na léčbu nemoci. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP 211) loni na léčbu svých HIV pozitivních pojištěnců vydala 68,3 milionu korun. Z toho více než 62 milionů korun bylo vynaloženo na léky. Roční léčba jednoho pacienta vyjde v průměru na 280 tisíc korun.

Z aktuálních statistik ZP 211 vyplývá, že mezi klienty pojišťovny se v loňském roce léčilo 244 klientů s infekcí HIV, což je o 41 více ve srovnání s rokem 2016. Zvyšující se počet pacientů se promítá do nákladů na léčbu. „V roce 2017 jsme na léčení pacientů s HIV vynaložili 68,3 miliony korun, což je o 13,4 milionu více než v předchozím roce a dokonce o 27 milionů více než v roce 2015. Mezi pacienty převažují muži, kterých je celkem 216. Co se týče věkové kategorie, největší podíl zaujímají osoby od 30 do 44 let a nejvyšší výskyt nemocných připadá na Prahu (83), následuje Brno (26) a s velkým odstupem Ostrava (9),“ uvádí Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP 211.

HIV versus AIDS

K infekci HIV dochází v případě, kdy do organismu člověka pronikne tzv. infekční dávka viru. Existují tři způsoby přenosu viru – nechráněným pohlavním stykem, krevní cestou (injekční užívání drog, podání infikované krve nebo přípravků z ní vyrobených) a přenosem z nakažené matky na dítě. Inkubační doba trvá průměrně 3 týdny. Infikovaná osoba je zdrojem možné nákazy prakticky okamžitě po vniknutí viru HIV do organismu a nakažlivou zůstává až do konce svého života.

HIV virus negativně ovlivňuje obranyschopnost člověka. Napadá skupinu bílých krvinek zvanou T lymfocyty, které hrají významnou roli při obranyschopnosti lidského organismu. Virus se v nich množí a později krvinky zabíjí. Výrazný pokles počtu bílých krvinek pak vede k selhávání imunity a dochází k rozvoji onemocnění AIDS.  Celý proces, než HIV virus zničí imunitní systém a člověk onemocní, může trvat i několik let. Nelze ani s určitostí říci, zda se u všech HIV nakažených osob onemocnění projeví. U velké většiny z nich dochází k rozvoji některého z příznaků HIV/AIDS obvykle za 10 až 15 let po infekci, uvádí se v informační příručce Hygienické stanice hl. m. Prahy.

Léčba je celoživotní

Vzhledem k oslabené imunitě se organismus nakaženého nedokáže bránit přídatným infekcím, kterým následně i podléhá. V dřívějších dobách bylo onemocnění smrtelné, většina infikovaných pacientů umírala do dvou let na parazitární, bakteriální, virové či plísňové infekce. Až po vývoji antiretrovirových léků se z něj stala nemoc chronická. První lék byl registrován v roce 1987, dnes už existuje několik různých antiretrovirotik, která se při léčbě většinou kombinují. Ačkoli má antiretrovirová terapie pouze omezený efekt, dokáže oddálit progresi onemocnění, a výrazně prodloužit a zkvalitnit život pacienta.