Českou žádost o udělení výjimky, podle které budou zákonodárci moci zavést režim přenesení daňové povinnosti, nedávno schválila Evropská komise. Ze šetření Hospodářské komory vyplývá, že více než třem pětinám firem takový záměr ministerstva zásadně nevadí. Vzhledem k nejistotě, na jak dlouho by měl být plošný reverse charge aplikován, se ale firmy obávají zbytečné administrativy i výdajů za úpravy účetních systémů.

Režim přenesení daňové povinnosti je výjimkou ze standardního způsobu placení DPH. Standardně totiž – zjednodušeně řečeno – DPH odvádí firma, která toto zboží nebo službu prodává. V režimu přenesení daňové povinnosti neodvádí DPH prodávající a ani v ceně tuto daň neinkasuje. V režimu reverse charge finančnímu úřadu DPH odvádí až ten podnikatel, který prodává zboží nebo službu neplátcům daně, tedy běžným spotřebitelům, státu nebo obcím, zpravidla tedy konečný prodejce.

Reverse charge tak výrazně zmírňuje často kritizovanou finanční zátěž v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, kdy dodavatelé musejí odvádět DPH i ze zboží a služeb, za které jim nebylo odběrateli zaplaceno.

Zkušenosti s režimem přenesení daňové povinnosti v ČR mají zatím jen podnikatelé ve vybraných sektorech. Jde kupř. o podnikatele působící v oblasti stavebnictví, prodeje zlata a dalších kovů a šrotu, vybraných zemědělských komodit, elektroniky, obchodování s elektřinou, plynem nebo emisními povolenkami. Dohromady má zkušenost s režimem přenesení daňové povinnosti na čtvrt milionu českých plátců DPH.

Ministerstvo financí hodlá vedle tohoto existujícího „sektorového reverse charge“ nově rozšířit režim přenesení daňové povinnosti povinně pro všechna dodání zboží a poskytnutí služeb bez ohledu na odvětví, pokud převýší jednotlivý prodej prahovou hodnotu 450 tis. korun. Tento „plošný reverse charge“ by měl být ale uplatňován jen po dobu dvou let od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2022.

A právě časově omezená účinnost reverse charge je pro firmy problémem. Z ankety totiž vyplynulo, že ačkoliv by plošný reverse charge pro většinu firem nepředstavoval problém, protože buď již jsou na reverse charge zvyklé z aplikace speciálního režimu, anebo se jich kvůli podlimitním cenám všech firemních prodejů týkat nebude, pro ty firmy, které se nově budou muset tomuto režimu přizpůsobit, bude největším problémem, že jim zvýší administrativní zátěž.

Firmy také uvedly, že budou muset upravit své účetní systémy. Ve velké většině odhadují náklady do 100 tisíc, mikro firmy a malé firmy odhadují náklady na nižší úrovni, zpravidla do 50 tisíc korun. Problém vidí firmy i v tom, že se po 2 letech experimentu budou muset vracet ke stávajícímu režimu.

Do šetření Hospodářské komory se na přelomu června a července zapojilo 240 firem, z 96 % plátci DPH všech velikostí a oborů, ze všech krajů a oborů činnosti. Šetření iniciovalo Ministerstvo financí, které zajímalo, jaká opatření ze strany podnikatelů si chystaná právní úprava vyžádá a kolik je to bude stát.

Zákonnou změnu právě s takovýmito parametry (limitní částka na faktuře a 2leté, jen přechodné působení novinky) umožňuje příslušná evropská směrnice, jejíž přijetí v nedávné minulosti aktivně vyjednala ČR s cílem umožnit v národní legislativě zavedení účinného nástroje pro boj s daňovými podvody na DPH. Vlastnímu návrhu příslušné novely českého zákona o DPH ale musí ještě předcházet souhlas Rady EU, která by se měla záležitostí zaobírat nejpozději v říjnu tohoto roku. Není sice vyloučeno, že by plošný reverse charge mohl být nakonec uplatňován déle, ale v tuto chvíli jsou v rámci platného právního rámce EU jisté jen 2 roky.