Pražští hygienici zvolili pro první událost tohoto typu významné historické datum, státní svátek Den české státnosti. Sama centrální budova HSHMP v Rytířské ulici číslo 404/12 na Praze 1, známá pod názvem „Stará rychta“, má totiž také staletí trvající zajímavou historii. Cílem Dne otevřených dveří na pražské hygieně je tak nejen veřejnost detailněji seznámit s činností HSHMP, ale také přiblížit bohatou historii hlavní budovy, kde instituce pečující o veřejné zdraví sídlí již více než 140 let.

„V letošním roce slaví hygienická služba 70. let od jejího vzniku a při této příležitosti bychom rádi prezentovali veřejnosti široký rozsah činností vykonávaných orgány ochrany veřejného zdraví, mezi které patří i pražská hygienická stanice,“ říká ředitelka HSHMP MUDr. Zdeňka Shumová.

„Do povědomí Pražanů se hygienici v hlavním městě dostali především v době covidové pandemie, kdy pracovní vytížení hygieniků dosahovalo historického maxima. Činnost hygieny se však netýká pouze řešení epidemiologické problematiky, ale je daleko širší. Hygienická stanice se věnuje také provozovnám stravovacích služeb, školským zařízením, koupalištím, provozovnám péče o tělo, oblasti hluku, pitné vody či pracovních podmínek. A se všemi těmito činnostmi bychom rádi veřejnost detailněji během Dne otevřených dveří seznámili,“ doplňuje.

K podobě organizace dne

Potenciální návštěvníci budou pražskými hygieniky očekáváni ve středu 28. září od 10:00 do 14:00 hodin na konci historického průjezdu do budovy, kterým se do sídla HSHMP vstupuje z Rytířské ulice č. 404/12 na Praze 1. Návštěvníci budou zařazeni do skupin, které v předpokládaném počtu 10 osob postupně projdou všemi sedmi připravenými stanovišti. Nejprve zhlédnou krátký, necelých 8 minut trvající, video snímek mapující historii sídla HSHMP – „Staré rychty“.

Poté na ně bude čekat prohlídka dalších stanovišť, kde budou přítomni zaměstnanci jednotlivých odborů HSHMP, aby je v rámci příslušných prezentací seznámili se zajímavostmi z oblasti epidemiologie, hygieny obecné a komunální, hygieny práce, hygieny výživy a předmětů běžného užívání a hygieny dětí a mladistvých.

Na poslední zastávce se představí agenda podpory zdraví a zdravotní politiky s informacemi o prevenci civilizačních onemocnění a zásadách zdravého životního stylu. Případní zájemci si budou moci vyzkoušet i techniku správného mytí rukou.

Pozvánka k návštěvě

„Budeme moc rádi, pokud k nám lidé v tento sváteční den zavítají. Náš objekt není široké veřejnosti běžně přístupný. Kromě poznatků o činnosti pražských hygieniků si návštěvníci mohou odnést i zážitek v podobě dojmů z prostor pamatujících celé generace naších předků a v podstatě tvořících významné milníky naší dávné i nedávné historie. Bude nám potěšením příchozí hosty z řad veřejnosti provést naší hlavní budovou,“ konstatuje na závěr ředitelka HSHMP MUDr. Zdeňka Shumová.

Stručně k historii Staré rychty

Vzniku komplexu budov, který je již od středověku nazýván Starou rychtou, předcházelo založení Havelského města Václavem I. v roce 1232.

Do tohoto komplexu patří nárožní věžová budova (románské zbytky zdiva z počátku 13. století jsou zachované ve výši sklepení a prvého patra), hlavní budova, která sloužila jako správní budova staroměstských občanů, od roku 1257 doložené sídlo rychtáře a koncem 13. století postavený zadní trakt, který tvořil tzv. Havelskou bránu, a byl zároveň součástí staroměstského opevnění.

Objekt „Staré rychty“ ve svém počátku sloužil jako správní budova a sídlo královského rychtáře (rychtář byl královským úředníkem, pověřeným správou města a řízením městského soudnictví, jeho služební hodnost ho řadila na první místo ve městě).

V druhé polovině 14. století bylo podzemí využíváno i jako šatlava. Ta se stala osudnou Johánkovi z Pomuka (+ 20. 3. 1393), později zvanému sv. Jan Nepomucký, který následkem mučení zemřel.

Na začátku 15. století byl komplex budov využíván jako obecní tržnice, sloužící k obchodování s plátnem.

V roce 1490 město dům prodalo, aby jej pro své účely zakoupilo koncem 15. století zpět.

V polovině 16. století zde sídlil soud, dále krámy, lékárna, vinný šenk a sklady.

V roce 1588, z iniciativy tehdejšího primátora, odstartovala a úspěšně proběhla renesanční úprava objektu. Z té doby pochází zachovaný hodnotný portál s iónskými polosloupy, a taktéž zbytky arkád v nádvoří.

Po Bílé hoře připadl dům jako konfiskát městu, to jej pronajímalo např. divadelním společnostem. V roce 1798 byla budova klasicistně přestavěna Ignácem Janem Palliardim na obytný dům. Od této přestavby zůstala podoba domu téměř nezměněna.

V roce 1880 proběhla adaptace domu pro potřeby nově vzniklé instituce Městského fyzikátu – šlo o vůbec historicky první instituci zaměřenou na městský hygienický dozor, preventivní opatření proti epidemiím a zajištění zdravotních služeb.

Kromě zdravotnických služeb pro nemajetné obyvatele, organizace převozu infekčně nemocných, dozoru nad pohřbíváním, dozoru nad školní hygienou, dezinfekční stanice, ústavu ke zkoušení potravin, lékárny a později i ordinací pohotovostní služby, zde sídlily i různé spolky pod ochranou města. Od r. 1913 zde sídlil A. B. Svojsíkem založený skautský spolek Junák, zde vycházel časopis a byla tu i prodejna výstroje.

Během 20. století a zejména po druhé světové válce se agenda úřadu rozšiřovala, posléze byly vyčleněny samostatné odbory pro řízení a organizaci zdravotní služby, odbor lékařský, veterinární, zdravotně-technický, právní, odbor preventivního a sociálního lékařství pod nově zřízeným Ústavem národního zdraví.

V roce 1952 byla v budově „Staré rychty“ zřízena Hygienicko-epidemiologická stanice hl. m. Prahy, následujících 50 let do roku 2003 na Staré rychtě fungovala ordinace očkování do zahraničí, první a dlouho jediná svého druhu.

Historický význam sídla pražských hygieniků, „Staré rychty“ v Rytířské ulici č. 404/12 v Praze 1, dokládá elektronická karta v Ústředním seznamu kulturních památek (Památkovém katalogu) spravovaného Národním památkovým ústavem ZDE.

(*Zdroje informací: mj. Hrady.cz; AtlasCeska.cz; www.ceskatelevize.cz)