Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech jsou nedbalost, technické závady, vadné komíny a úmyslné zapálení. Jako velmi rizikové hodnotíme provádění oprav, rekonstrukcí, filmařské práce v prostorách kulturních památek.

MV – GŘ HZS ČR se problematikou ochrany kulturních památek podrobněji zabývá již od roku 2010. Bohužel, ani České republice se nevyhnuly případy požárů významných kulturních památek, v poslední době především požár dřevěného kostela v Gutech (2017). V tomto případě šlo o úmyslné zapálení, ale velmi častou příčinou je také nedbalost a technické závady. Výrazné riziko vzniku požáru jsou především práce související s rekonstrukcemi, opravami, úklidovými pracemi apod., jak je vidět i na požáru francouzské katedrály Notre Dame. Takového činnosti je potřeba velice podrobně ošetřit, protože škody vzniklé na těchto objektech jsou již nenahraditelné.

V ochraně kulturních památek úzce spolupracujeme s Ministerstvem kultury i s Národním památkovým ústavem, se kterými byly uzavřeny dohody o spolupráci. Postupně jsou kontrole z hlediska požárního zabezpečení a možností evakuace mobiliáře podrobeny jednotlivé, objekty a jsou navrhována možná technická i organizační zajištění. Ve spolupráci s památkáři se dbá i na to, aby navržená opatření byla přijatelná i z historického kontextu. Naším cílem je oslovit i s dalšími vlastníky kulturních památek, jako jsou obce, církve a soukromí vlastníci.

V letošním roce navázalo MV - GŘ HZS ČR spolupráci také s nadací European Rescue Academy z.s., ERA, která se na mezinárodní úrovni věnuje především ochraně uměleckých děl v procesu evakuace a uskladnění. V současné době probíhá výměna zkušeností především s francouzskými hasiči a dalšími zahraničními členy ERA. Francie, stejně jako Česká republika má mnoho památek a mnoho zkušeností, které je možné sdílet a využívat ve prospěch bezpečnosti nenahraditelného kulturního dědictví.

Podíváme-li se do minulosti, ničivé požáry mají za následek ztrátu mnoha významných historických památek. Navíc, pokud historický objekt vyhoří, ztratíme nejen hmotnou stránku, ale především duchovní odkaz, který má být předáván z generace na generaci. Pokud si již další generace nebudou moci prohlédnout vzácné nástěnné malby, fresky nebo obrazy, přijdou tak o důležitou část historického odkazu. Chránit totiž musíme prostřednictvím hmotných památek i jejich vnitřní smysl a duchovní rozměr.

V době, kdy byly tyto objekty stavěny, nikdo na požární bezpečnost nemyslel. Konstrukčně památky neodpovídají dnešním normám. Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení.

A právě možnostmi protipožárního zabezpečení se hasiči spolu s památkáři a vlastníky, případně nájemci nebo provozovateli hradů a zámků intenzivně zabývají. A nejde jim pouze o to, aby protipožární opatření a zařízení bylo funkční, řeší i to, jak by vše mělo vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví.“ Říká plk. Ing Květoslava Skalská, ředitelka odboru prevence, MV – generální ředitelství HZS ČR.

Pokud již k požáru památkového objektu dojde, bývá to pro hasiče složitý oříšek. Potíže při hašení požáru památkových objektů vyplývají z jejich charakteru. Pokud si představíme například hrad. Stojí na kopci, v obtížně přístupném terénu, kolem něj je mnoho porostu, na který se požár velmi snadno rozšíří. Na takové místo často není možné dostat se s těžkou hasičskou technikou. V zimě pak bývá terén zcela nepřístupný. Na místo není možné dojet například ani s cisternou. Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů.

Tato znepokojivá situace vedla již v roce 2010 k zahájení spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a HZS ČR, která si klade za cíl lepší ochranu památek z hlediska požární bezpečnosti. Spolupráce byly navázána také s Ministerstvem kultury, se kterým byla uzavřena Dohoda o spolupráci na začátku roku 2019. Tato dohoda obsahuje konkrétní objekty, které budou tento rok podrobně zhodnoceny z hlediska požární ochrany.

Jedním ze základních výstupů monitoringu požárního rizika na památkových objektech bylo, že toto riziko je zde velmi vysoké. Roli hraje složitý a členitý charakter stavby, množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu, nepřístupnost objektů pro požární techniku, nedostatek hasiva a další.

Základním úkolem tedy je, minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod v takovémto objektu. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna, stabilní hasicí zařízení apod.

Do popředí se v posledních letech dostává i estetické provedení těchto prvků požární ochrany. Již samotná instalace požární signalizace, stabilních hasicích zařízení a dalších prvků požární ochrany je v historických objektech velmi obtížná, a pokud je realizována necitlivě a nepromyšleně, působí pak v interiérech rušivě, neesteticky a v horším případě může způsobit i nedozírné materiální a historické škody.

Od samého počátku byli proto do spolupráce zapojeni i výrobci protipožární techniky, která má být navrhována tak, aby plnila svůj účel, ale zároveň nenarušila umělecký ráz památky.

„Zachování celosvětového, národního či regionálního dědictví od ničivého ohně by mělo být považováno za zachování naši historické paměti pro budoucí generace. Za předpokladu, že dojde k úzké spolupráci mezi všemi úřady či osobami, které mají řešit požární bezpečnost (např. majitele budov, požární a záchranné služby, poradenství požární bezpečnosti, památkáři, architekti, zaměstnanci a návštěvníci), historických budov a movitých památek budou zachovány pro mnoho dalších let.“ Dodává k tomuto problému plk. Ing Květoslava Skalská.

Počet požárů historických a církevních objektů s rozdělením dle typu objektu:

Největší požáry památkových objektů od roku 2005:

Požár části hradu Pernštejn s depozitářem, 15. dubna 2005
Škoda: 48 mil. Kč.
Příčina: nejpravděpodobnější příčinou vzniku požáru bylo chemické samovznícení.

Požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném brodě, 13. května 2007
Škoda: 3 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost

Požár Průmyslového paláce, 16. října 2008
Škoda: 1 mld. Kč
Příčina: technická závada, nedbalost či úmysl

Požár fary v Plané, 3. září 2009
Škoda:  8 mil. Kč.
Příčina: technická závada

Požár Petrovy boudy v Krkonoších, 1. srpna 2011
Škoda: 1,5 mil. Kč
Příčina: úmysl nebo nedbalost

Požár rozhledny Hýlačka, 1. ledna 2012
Škoda: 2 mil. Kč
Příčina: neobjasněna

Požár zámku v Sedlci, 23. července 2012
Škoda: 4 mil. Kč
Příčina: neobjasněna

Požár chaty Libušín, 2. března 2014
Škoda: 80 mil. Kč
Příčina: technická závada nebo nedbalost

Požár kostela v Mirovicích, 31. března 2015
Škoda: 5,4 mil. Kč
Příčina: zazděný trám v komíně

Požár levého křídla Zámku Plumlov, 11. října 2016
Škoda: 3,5 mil. Kč
Příčina: kouření

Požár dřevěného kostela v Gutech, 2. srpna 2017
Škoda:  50 mil. Kč
Příčina: úmyslné zapálení

Požár zámku v Horním Maršově, 19. srpna 2018
Škoda: 5 mil. Kč
Příčina: úmyslné zapálení

Bývalá fara Hnojice, 31. srpna 2018
Škoda:  4 mil. Kč
Příčina: technická závada