Výpravy do divokého lesa a návštěva míst s květnatými loukami, kde kvete v pozdním létě ocún jesenní, bývají pro mnoho účastníků neprobádanou exotikou. Ščúrnica spolu se sousední luční rezervací Ploštiny, kde se tradičně pasou ovce a pomáhají tak vzácným druhům rostlin, vytváří ukázku typické bělokarpatské mozaiky horských společenstev. 

 

Na Ščůrnici je také možné vidět všechny stádia lesa včetně 120 let starých jedlí či mrtvých kmenů. ČSOP Kosenka vykoupila tento unikátní kousek přírody před několika lety a zachránila tak místo před těžbou. Jeho zástupci chtějí, aby byl zhruba třicetihektarový prales bezzásahovým územím, kde by se mohla příroda vyvíjet svobodně bez přímého vlivu člověka. Domovem tak může být nejen pro orchideje kruštík širolistý, vemeník dvoulistý, ale i pro vzácné druhy ptáků, jako jsou strakapoud bělohřbetý nebo lejsek malý.

 

Lidem, kteří se do Ščúrnice vydají na výlet, budou sloužit i studánky a prameniště, které budou dobrovolníci Hnutí DUHA čistit. Tipy na výlety do dalších divokých míst naší krajiny nabízí ekologická organizace v průvodci „Poznejte ostrovy české divočiny“ všem ohleduplným turistů, kteří chtějí tato místa objevovat. Zájemci si jej mohou objednat na adrese http://ostrovydivociny.cz a je nabízen zdarma.

 

Cílem Hnutí DUHA je vyhlásit v ČR novou oblast divoké přírody o rozloze aspoň tisíc hektarů. Podle celoevropsky přijímané koncepce ochrany biodiverzity totiž tvoří ochrana přírodních procesů spolu s ochranou biotopů a druhů tři nerozdílné pilíře. Nejen v Česku, ale v celé západní Evropě sílí poptávka po větším území pro divokou přírodu. U nás zaujímá jen 0,3 % rozlohy státu, zatímco zastavěná plocha zaujímá téměř 11 %. Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divočinu výhledově zdesetinásobilo [2].

 

Lesy ponechané samovolnému vývoji mají pro poznání přírodních procesů zásadní význam. Vedle sebe se mohou uplatnit různá stádia života lesa (růst, zralost i rozpad). Přírodovědečtí, lesničtí i zemědělští odborníci tady mohou studovat přirozené proměny ekosystémů, a tak zjišťovat, jak se krajina přizpůsobuje například změnám podnebí. 

 

Vybraná nejvhodnější místa se mohou stát útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízí turistům unikátní zážitky a mohou tak podpořit místní ekonomiku. Podle loňského průzkumu veřejného mínění, který uskutečnila Masarykova univerzita, chce chránit divokou přírodu 71% občanů. Každý týden u nás vyráží do krajiny za odpočinkem čtyři miliony lidí [3].

 

Mirek Janík, místní koordinátor z ČSOP Kosenka řekl:

„Protože je Ščúrnica les, kde necháváme volnou ruku přírodním procesům, budeme pracovat v jejím okolí, kde chceme opravit některé prameny a studánky. Přímo ve Ščúrnici i v jejím okolí budeme hledat i meditační místa, aby se lidé, kteří ščúrnickou divočinou budou procházet, mohli na takových místech zastavit, aby je sama místa vybídla k usednutí a aspoň krátkému prožívání divočiny nebo chcete-li k meditaci. Pomáhat budeme na pokusných plochách i jedli bělokoré, abychom získali data o obnově jedliček v místech, kde jsou chráněné před zvěří a kde ne. Chceme také poukázat na to, že je v Bílých Karpatech místo jak pro divočinu, tak tradiční kulturní krajinu, v níž je nutné třeba kosit nebo díky ovcím obhospodařovat louky.“

 

Lukáš Kala, koordinátor Týdnů pro divočinu, řekl:

„Při letošních Týdnech pro divočinu jde nejen o práci, ale i o zážitek z pobytu v divoké přírodě. Inspirovali jsme se hlubinnou ekologií, která zdůrazňuje osobní prožitky a jejich přesah pro duševní život a rozvoj člověka. Práce i čas mimo ni stál na zážitcích plynoucích z autentického vztahu k přírodě a ze znovuobjevení našeho bytostného spojení s ní. Především autentickými zážitky lze zlepšovat vztah lidí k přírodě a získat tak i jejich zájem a péči o ni.“

 

Poznámky:

[1] Tip na výlet do Bílých Karpat z pera Hnutí DUHA: http://ceskadivocina.cz/tip-na-vylet-bile-karpaty-scurnica/

 

[2] Obecný koncept ochrany přírodních procesů představilo Hnutí DUHA v roce 2010 v publikaci Okna do divočiny, která je ke stažení na http://www.hnutiduha.cz/publikace/okna-do-divociny-v-ceske-krajine

 

[3] Divoká příroda má nejen ekologickou hodnotu, je také je silným zážitkem pro návštěvníky a má blahodárné účinky na psychickou pohodu a duševní zdraví. Podstatný je i její ekonomický význam. Je magnetem pro turisty a přináší tak peníze místním lidem. Například na Šumavě je díky divoké přírodě nižší nezaměstnanost než je český průměr, obce jsou podstatně bohatší a nevylidňují se jako jinde na venkově.

Proto především v západní Evropě sílí hlasy po větším území pro divokou přírodu. Její rozšiřování podpořil i Evropský parlament a řada evropských nevládních organizací.