Hlavním důvodem je obava z případného neúspěchu, která od sporů o náhradu škod odrazuje zejména malé podniky. Tři z deseti podniků uvádí, že vládní kompenzace, státní záruky a jejich vlastní finanční rezervy jim pomohly jarní lock down překlenout, a proto nebudou o náhradu škod usilovat.

Někteří ministři se podnikatele snažili od případných žalob odradit tvrzeními, že škody jim nezpůsobily vládní preventivní kroky, ale samotné onemocnění covid-19. Ministerstva se už při přípravě programů pomoci snažila do jejich podmínek zanášet ustanovení, kterými by se podnikatelé zavázali, že obecně nebudou stát žalovat o náhradu škody. Po intervencích Hospodářské komory od toho ustoupila a v podmínkách podpor se objevily měkčí verze, podle nichž podnikatelé si nebudou nárokovat úhradu škody v oblasti, v níž přijmou kompenzace.

Ze šetření přitom vyplynulo, že jen necelá desetina podnikatelů je přesvědčena, že nárok na náhradu škod nemá. Podle právních analýz Hospodářské komory je stát za vzniklé škody zodpovědný. Otázkou může být právě výše a rozsah náhrady škody.

Šetření se uskutečnilo ještě před přijetím dalších restrikcí na podzim. Z toho důvodu je pravděpodobné, že počet podniků, které budou žalobu zvažovat, bude aktuálně vyšší. V srpnu podat žalobu zvažovalo 6 % firem, zejména v oblasti osobních služeb.

Hospodářská komora ČR rovněž připomíná, že vládní finanční opatření z jara letošního roku byla sociálně motivovaná, cílem bylo udržení zaměstnanců v podnicích, aby neodcházeli na Úřad práce (program Antivirus), a zajištění či náhrada základních příjmů pro OSVČ, jejichž podnikání bylo omezeno (kompenzační bonus, ošetřovné). Pomoc na podporu vlastního podnikání byla spíš nepřímá (např. prominutí, odpuštění a odložení platebních povinností vůči státu, odložení splácení soukromých dluhů, úvěry jištěné státem, omezení možnosti dát-dostat výpověď z nájmu, příspěvek na nájemné).