„Spějeme ke zcela absurdní situaci. Europoslanci sice schválí nařízení, ale to nebude obsahovat klíčové parametry regulace. Ty mají být doplňovány až postupně a zaváděny na principu zkusme to, a když to půjde špatně, nebo to bude mít nečekané dopady, tak to zrušme. To je naprostá legitimace nezodpovědnosti, která rychle vyústí v obalovou krizi,“ upozorňuje předseda Sekce životního prostředí Hospodářské komory Jan Mraček.

Firmy totiž nebudou dostatečně dopředu vědět, do jakých technologií na výrobu a zpracování obalů mají investovat. Nařízení přitom klade nové požadavky na změnu technologií, postupů, logistiky, sběru a nakládání s obaly. Obalový materiál tak buď zdraží, nebo se stane nedostupný, což se promítne nejen do koncových cen, ale může nastartovat existenční problémy firem a jejich zaměstnanců.

Ve spotřebitelských kruzích přitom nařízení také zvyšuje obavy ohledně škodlivosti obalů na lidské zdraví, protože žádný plast nejde recyklovat donekonečna v původní potravinářské kvalitě.

„Používání recyklátu do plastů přicházejících do styku s potravinami je třeba v dlouhodobém hledisku řádně prozkoumat z pohledu zachování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Kdykoli v budoucnosti ale bude Komise oprávněná změnit požadavky na recyklovaný obsah obalů, pokud bude málo recyklátu, bude příliš drahý, nebo se jeho použití ukáže nevhodné či nebezpečné. Takové prostředí bude logicky demotivující pro recyklační firmy a ohrožuje jejich investice, ale nelze přece ani takto hazardovat se zdravím,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.

Recyklace odpadu na surovinu použitou při výrobě jakéhokoli výrobku je obvykle pro životní prostředí přínosem. Používání recyklovaného materiálu pro samotné obaly ale způsobuje problémy. Především při každé recyklaci je nutné vynaložit energii a dochází ke ztrátě materiálu. Nařízení ale předpokládá, že dostatečná kvalita pro potravinářské, kosmetické a farmaceutické obaly bude zajištěna pokročilými technologiemi recyklace, zejména tzv. chemické recyklace. Tyto technologie ale mají vyšší nároky na energii, ale i vyšší ztráty v procesu recyklace.

Hospodářské komoře proto vadí, že se Evropa nebude zabývat environmentální efektivitou uplatnění recyklátu z těchto technologií a arbitrárně je upřednostňuje v nejnáročnější aplikaci, jako jsou potravinářské obaly, a to i přes vyšší energetickou náročnost a menší účinnost. Navíc samotná Evropská komise uvádí, že tyto technologie ještě nejsou komerčně dostupné a vyzkoušené v praxi.

Hospodářská komora své výhrady k návrhu nařízení o obalech a obalových odpadech sepsala na 15 stran. V nich také upozorňuje, že od České republiky se očekává, že stejně jako ostatní země sníží množství obalů na jednoho spotřebitele o 15 % navzdory tomu, že produkce takového odpadu je v jiných státech až třikrát vyšší. To podle Hospodářské komory české spotřebitele staví do podřadného postavení, protože to budou právě čeští spotřebitelé, kteří tak mají zajistit snížení evropského průměru. Hospodářská komora předpokládá, že státy s dvou či trojnásobnou spotřebou převážně z původní EU15 si svou produkci odpadu zachovají.

Hospodářská komora europoslance požádala, aby při projednávání návrhu nařízení nepřistoupili na stanovení individuálních cílů pro jednotlivé podniky a produkty, ale aby se zasadili o jejich změnu na národní cíle. Jen tak nebude návrh nařízení likvidační pro malé a střední firmy produkující obaly.

Poslankyně a poslance Evropského parlamentu Hospodářská komora pozvala na dnešní jednání v pražském Florentinu v návaznosti na jejich příslušnost ve výborech, které se návrhem zabývají (gesční výbor a výbory pro stanovisko).