Zásadní roli v tom může sehrát vláda stejně jako po roce 1993 při zahájení výstavby tranzitních železničních koridorů plánovaných na provozní rychlost 160 km / hod. Během pracovního jednání s místopředsedou vlády, ministrem průmyslu a dopravy Karlem Havlíčkem to uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

„České firmy mají reference se zabudováním kolejnic, výhybek, pražců, elektrických trakcí, zabezpečovacích a signalizačních zařízení na rychlost do 160 km v hodině, ale nikoliv pro výstavbu vysokorychlostních tratí na rychlosti mezi 200 až 300 km / hod. Přitom potenciál vybudovat vysokorychlostní železniční tratě na území České republiky i v zemích střední a východní Evropy mají i české podniky. Nemají ale dostatečné reference, které by jim to umožnily. Pokud se české firmy chtějí v silné zahraniční konkurenci ucházet o výstavbu vysokorychlostních tratí v tuzemsku a nabyté zkušenosti uplatnit i v zahraničí, do čtyř let musí získat nezbytné reference. Důležitou roli přitom může sehrát vláda,“ apeloval během jednání prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na místopředsedu vlády.

Odkazoval tak na rozhodnutí polistopadového ministra dopravy Jana Stránského umožnit českým firmám vhodně vypsanými prvními soutěžemi po roce 1993 postupně získávat reference na projektech o provozní rychlosti 160 km / hod., neboť do té doby měly reference pouze do rychlostí 120 či 140 km / hod. Firmy nabyté reference využily na vývoz získaných zkušeností i komponentů, zvítězily v několika pro celou Evropu otevřených soutěžích v sousedních zemích, jako byly zakázky pro Polsko, Maďarsko, Slovensko, všechny balkánské země, ale i Turecko nebo Ázerbájdžán.