„Iniciovali jsme zavedení paušální daně pro živnostníky, aby místo vyplňování tří různých formulářů, komunikace s různými institucemi a odesílání peněz na různé účty řešili pouze jednu platbu finančnímu úřadu. Ten částku přerozděluje mezi další instituce – tedy správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Nic nebrání tomu, aby se stejné snížení administrativní zátěže zavedlo i pro zaměstnavatele,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

S paušální daní pro drobné podnikatele přišla Hospodářské komora před šesti lety rovněž na sněmu v Olomouci. Návrh Hospodářské komory na zjednodušení inkasa daní a sociálního pojištění si do volebních programů zanesla ODS i hnutí ANO. Paušální daň začala platit v roce 2021. V režimu paušální daně platí státu daně a pojistné zhruba 80 tisíc živnostníků.

„Jedno výběrné místo by fungovalo obdobně, zaměstnavatel by jednou měsíčně odváděl na účet finančního úřadu částku, která by zahrnovala jak daň z mezd jeho zaměstnanců, tak povinné sociální a zdravotní pojistné za tyto zaměstnance i pojistné odvody za samotného zaměstnavatele. Přerozdělení vyinkasované částky by probíhalo stejně jako u paušální daně. Následně by pak zaměstnavatel už nečelil separátním kontrolám tří institucí, ale případné jedné integrované kontrole,“ dodal Dlouhý.

Náklady správců daně i povinného pojistného na administraci veřejných příjmů, ale i další náklady samotných daňových poplatníků spojené s plněním odvodových povinností (nad rámec vlastního odvodu) přitom v současnosti nejsou zanedbatelné.

„Převedením této agendy a kompetencí pod jednu střechu a díky elektronizaci, digitalizaci a automatizaci administrativy svázané s procesy spojenými s inkasem by došlo i k nemalé úspoře na straně státu,“ potvrdil prezident ICT Unie a viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Ten je jednou z klíčových postav digitalizace, jako průkopník digitalizace státní správy se svým týmem vytvořil systém Czech POINT, Datové schránky a Základní registry.

Hospodářská komora si od zjednodušení inkasa daní a pojistného slibuje také to, že by se uvolnila část personálních kapacit na úřadech, které by v době nedostatku pracovních sil mohly využít podniky v soukromém sektoru.

Podobný koncept sloučení do jednoho místa pro výběr daní, cla a pojistných stát už v minulosti zamýšlel v rámci širší daňové reformy. Kvůli kompetenčním sporům a střídání vlád ale k zavedení tzv. jednoho inkasního místa nedošlo.

Hospodářská komora také doporučila vládě, aby zaměstnavatelům plošně o dva procentní body snížila sociální pojistné kvůli tomu, že ČR má jedno z nejvyšších zatížení práce v EU i v OECD, tvořené především vysokými odvody na sociální zabezpečení. Požaduje také zatraktivnění částečných úvazků zrušením doplatku do minimálního pojistného, zvýšení limitu pro dohody o provedení práce z 10 tis. na 15 tis. Kč měsíčně, uzákonění elektronizace pracovně-právních vztahů a zrychlení odpisů i pro stroje a zařízení, tedy pro majetek zařazený ve třetí odpisové skupině. Hospodářská komora kvituje, že se pokračuje v realizaci jejích návrhů, aby se živnostníkům zvýšil limit pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. korun a rozšířila se až do téže hranice příjmů také možnost využít paušální daň.

Doporučení vládě Hospodářská komora formulovala v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě loni.