„S problémem odlivu zisků do zahraničí lze bojovat jen zaváděním motivačních nástrojů směrem k reinvesticím, nikoliv donucováním,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
„Skutečně funkčním a v zahraničí osvědčeným nástrojem je jen podpora přesídlení firem do ČR,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. K tomu je ale podle něj nezbytné, aby stát zlepšil atraktivnost investičního prostředí v ČR, a to především plošným snížením celkové daňové a administrativní zátěže, zjednodušením právního prostředí, posílením právních jistot, zlepšením infrastruktury a celkovým zatraktivněním podnikatelského klimatu.

Sektorové a progresivní podnikové daně přitom navrhuje jako jedno z opatření na tripartitu předkládaná studie s názvem Analýzu odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření a související problematika. Podle Hospodářské komory materiál Úřadu vlády sice dobře diagnostikuje jednu z největších aktuálních bolestí české ekonomiky, navrhované léčebné postupy ale nebudou funkční ani v krátkodobém a ani dlouhodobém horizontu.

„Uvažujme také o zavedení nových nástrojů, které by nahradily stávající, v řadě ohledů překonané investiční pobídky a vedly k přílivu kapitálu do tuzemska v podobě investičních fondů a správy aktiv po vzoru například Lucemburska či Irska. Souběžně by totiž mohly i zmírnit odliv vlastního tuzemského kapitálu do ciziny,“ načrtl Dlouhý.

Pokud se centrem zájmů původně zahraničních investorů stane Česká republika, tj. majitelé, anebo i celé firmy přesídlí do ČR, existuje šance, že větší část zisků bude reinvestována nebo utracena v samotné ČR. „Přispěje to ke zvýšení HDP, růstu tuzemských mezd a větší zaměstnanosti, což se zprostředkovaně projeví mimo jiné v dalším zvýšení příjmů veřejných rozpočtů z daní a pojistného,“ potvrzuje poradce prezidenta Hospodářské komory Ladislav Minčič, podle něhož dosavadní investiční pobídky nemohou již být efektivní a jsou navíc snadno politicky zneužitelné. „V poslední době se hovoří – a diskutuje o tom i vláda – o zatraktivnění trvalého pobytu v ČR pro významné investory,“ připomíná Minčič.

Jedním z doporučení analýzy je i zvyšování mzdové úrovně v ČR. Dle Hospodářské komory ČR zcela jistě existuje souvislost mezi mzdovou konvergencí a částkami přesouvanými z ČR do jiných zemí EU, nicméně současné autonomně prosazované snahy o zvyšování mezd nemohou být nástrojem, ale cílem politiky zmírňující odliv zisků.

„Transferované zisky vytvářejí polštář, který je možné v přijímajících státech použít na navyšování mezd, a ztěžují tak příjmovou konvergenci. Má-li proto v ČR docházet ke zvyšování mzdové úrovně, musí být založeno vedle růstu produktivity práce i na stimulačních opatřeních snižujících samu atraktivitu odlivu zisku do zahraničí,“ uzavírá Vladimír Dlouhý.