Příkladem je pomalá výstavba a zaostávající energetická, dopravní nebo datová infrastruktura, nedostupnost bydlení, kvalita školství, nedostatek kvalifikované pracovní síly, nadměrná administrativní zátěž podnikání i pomalá vymahatelnost práva. Prosperitu země a zvýšení životní úrovně obyvatelstva má zajistit růst přidané hodnoty českých výrobků a služeb. Na vládu apelují, aby odstranila překážky, které brání zemi realizovat strategické investice.

„Naše země potřebuje novou vizi a vládu, která bude myslet za hranice čtyřletého mandátu. Proto oceňujeme zájem premiéra zabývat se dlouhodobým výhledem České republiky. Jsme rovněž připraveni přispět k formování nové vize ve Vládním výboru pro strategické investice. Faktickou realizaci pro zemi důležitých investic ale bude limitovat dlouhodobá politická podpora. Proto žádáme předsedu vlády, aby vyjednal s prezidentem republiky a politickými subjekty zastoupenými v parlamentu, tedy jak s vládními, tak opozičními stranami, garanci, že strategické záměry naší země nezůstanou jen na papíře, jako polovičatá řešení nebo jako nedokončené projekty,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Nemá-li Česko zůstat skanzenem Evropy, je potřeba dívat i za hranice země. „Česká republika se proto musí zapojit do mezinárodní spolupráce pro dobudování evropské energetické, dopravní a další technické infrastruktury. Úkolem premiéra tak je, aby tuto spolupráci v Evropě vyjednal, ať již na bilaterální, multilaterální úrovni i úrovni celé Evropské unie, a do těchto jednání zapojil zejména ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy. Rovněž považujeme za nezbytné akcelerovat schválení pobídkového balíčku pro již známe strategické investice v oblasti čipů, zelené mobility či energetiky,“ apeloval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Podnikatelské organizace na dnes konané konferenci Česko na křižovatce – Vize a strategie pro dalších 30 let uvedly, na které klíčové a strategické oblasti pro další rozvoj, prosperitu a zachování konkurenceschopnosti se země musí zaměřit.

„Pojmenovali jsme hlavní priority, které je nutno s vládou a politickou reprezentací neprodleně řešit. Vede nás k tomu současný hospodářský vývoj České republiky a dlouhodobé neřešení podstatných vlivů na tento stav. Množství analýz v různých oblastech bylo odbornými týmy zpracováno, ale nikdy nedošlo k jejímu vyhodnocení, rozpracování do konkrétních realizačních etap, včetně odpovědností a termínů. Jestliže se konečně přístup vlády a politiků nezmění, nebudou odvážní a zodpovědní za budoucí vývoj a zejména konkurenceschopnost našeho průmyslu, zemědělství a služeb, doplatí na to další generace a budeme na chvostu Evropy,“ obává se prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Růst přidané hodnoty by podle Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, České bankovní asociace, CFO Clubu, 2. ekonomické transformace, Agrární komory, Svazu obchodu a cestovního ruchu, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Potravinářské komory a Institutu pro udržitelnou infrastrukturu Puls měly zajistit investice do energetické, dopravní, datové a další technické infrastruktury, dostupného zejména nájemního bydlení, trhu práce a počátečního a dalšího profesního vzdělávání a učení, do vědy, výzkumu a inovací s důrazem na jeho aplikaci do průmyslu a praxe, posílení tradičních i budování nových výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou se sídlem v ČR, a to hlavně z oblastí, jako jsou jaderný program, výroba polovodičů, baterií a bateriových úložišť, kvantové technologie nebo umělá inteligence.

Financovat tyto investice má nový model veřejných a soukromých zdrojů. „Česko jako celý svět aktuálně stojí na prahu velkých změn a výzev. Je proto důležité, abychom se správně rozhodli, kterým směrem se vydáme. České banky půjčují do naší ekonomiky v celkovém souhrnu úvěrů 4 biliony korun, do českých krajů, měst a obcí půjčily úvěry ve výši 64 miliard korun a zároveň jsou jedny z nejstabilnějších v Evropě. Mají tak nezastupitelnou roli v transformaci, rozvoji a budoucí prosperitě Česka. Podmínkou však je, aby spolu stát, banky a investoři intenzivně a efektivně spolupracovali,“ poznamenal generální ředitel Komerční banky a prezident ČBA Jan Juchelka.

Podle podnikatelů by ke spolupráci na přípravě, přijetí a realizaci investic ale měly být přizvané i další organizace, podílející na formování tuzemského hospodářství. Usilovat proto budou o spolupráci s ČMKOS. Další práce by tak mohly probíhat už ve společných týmech podle oblastí zájmů.

„Musíme zahodit nesváry a jít zase jedním společným směrem,“ prohlásil šéf Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, podle něhož po revoluci český stát prosperoval, protože se lidé shodli, kam má země směřovat. „Není možné, abychom každé čtyři roky měnili hospodářskou strategii, abychom přijímali absolutně nové zákony, abychom prostě všechno, co bylo odpracováno, ať byl u vlády kdokoliv, aby bylo všechno špatně. Touto cestou nepůjdeme dopředu, ale zůstaneme na místě, a všichni kolem nás nám budou utíkat,“ je přesvědčen Jiří Nouza. „Zemi schází dlouhodobá vize. Deset let je absolutní minimum.“

S tím souhlasí i podnikatel a filantrop Martin Vohánka. „Namísto tisíce drobných kroků různými směry potřebujeme shodu na několika podstatných akcelerátorech a držet kurz,“ uvedl. Neochotu veřejně vlivných osob dohodnout se na základních zájmech země kritizuje. Jako iniciátor 2. ekonomické transformace Česka přitom jako řada ekonomů a analytiků připomíná, že porevoluční transformační model se vyčerpal, a proto je potřeba, aby firmy do celého světa vysílaly finální výrobky a služby pod vlastní značkou s vysokou přidanou hodnotou. Současně ale projít transformací bude muset i stát.

Spolupořadatelem konference je také Institut Puls, který vznikl za účelem rozvoje udržitelné infrastruktury letos v červenci. Založili jej podnikatel a filantrop Martin Hausenblas, diplomat a bývalý ministr životního prostředí Petr Kalaš a komunikační expert a zakladatel studia Kontra Adam Ondráček. Institut se chce aktivně podílet na prosazování vize energetické, dopravní a datové křižovatky Evropy v Česku.

„Úkolem Institutu Puls je prosadit napříč politickým spektrem a širokou veřejností rychlou výstavbu vysokorychlostních železnic napříč Českem (240-400 km/h), díky kterým se každý občan ČR dostane do hodiny do Prahy nebo Brna. Podél takové liniové stavby navrhujeme zakopat vysokonapěťové kabely (HVDC), jež nám umožní levně a rychle dovážet elektřinu z pobaltských zemí a zemí okolo Severního moře,“ nastiňuje konkrétní opatření Martin Hausenblas. Zároveň připomíná, že Česko již kolem roku 2028 čekají energetické deficity, které způsobí výpadek uhelných a plynových elektráren.

Právě nedostatečné investice do kritické infrastruktury, ale také absenci dlouhodobých strategických plánů v oblasti průmyslu, energetiky a dopravy a vysátý trh práce označuje za hlavní příčiny pomalého růstu ekonomiky a nízké přidané hodnoty Klub finančních ředitelů. „Na základě průzkumu mezi našimi členy předpokládáme, že bude pokračovat stagnace české ekonomiky v tomto roce a v roce 2024 HDP poroste jen pomalým, tříprocentním tempem,“ zdůraznil prezident Klubu finančních ředitelů Dean Brabec. Finanční ředitelé také volají po transparentních výběrových řízeních, snížení byrokracie státu a podpoře českých podnikatelských subjektů.

Podnikatelské organizace na konferenci představily výsledky průzkumu, naleznete jej ZDE.