„Debatu o koncesionářských poplatcích a zabezpečení financování veřejnoprávních médií považujeme za legitimní. Na druhou stranu chceme ale vědět, jaký rozsah veřejné služby budou veřejnoprávní média podnikatelům poskytovat. Pokud se podnikatelé mají skrze přepočet přes zaměstnance podílet na financování veřejnoprávních médií, měli by přece vědět, na jakou službu budou mít nárok,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, podle něhož by služba neměla administrativně podnikatele zatěžovat. „I vymáhání, řekněme, relativně malých částek, které se dnes vybírají v souvislosti s koncesionářskými poplatky, je velmi nákladná záležitost. Věříme proto, že bude vůle vlády navrhnout způsob, jak to zefektivnit,“ dodal.

Zpoplatnění výrobních podniků koncesionářským poplatkem v závislosti na počtu jejich zaměstnanců a povinné využívání databází uživatelů elektronických komunikací inkasními středisky veřejnoprávních médií označuje Hospodářská komora za principy, se kterými nesouhlasí. A neměla by s nimi souhlasit ani vláda, jejíž programové prohlášení nese závazek zjednodušování administrativní správy a odbourávání zátěže pro podnikatele, usnesl se v červnu konaný celostátní sněm Hospodářské komory.

Návrh, odvozující výši poplatku podnikatele/zaměstnavatele (právnické nebo fyzické osoby) od počtu zaměstnanců, navíc ve skutečnosti znamená dvojí zpoplatnění jedné služby, protože zaměstnanci ve většině případů již poplatek zaplatí v rámci své domácnosti.

Hospodářská komora už v připomínkovém řízení odmítla plošné zavedení rozhlasových a televizních poplatků na zařízení, která nejsou primárně určena k příjmu televizního nebo rozhlasového signálu.

Návrh totiž rozšiřuje působnost zákona i na počítače, tablety a telefony s argumentem, že uživatelé těchto zařízení mohou využívat služeb přes internet. Tato zařízení ovšem primárně slouží jiným účelům, a sledování/poslouchání veřejnoprávních medií je pouze doplňkovou službou, nevyužívanou všemi uživateli těchto zařízení. Rozšíření působnosti zákona i na tato zařízení proto vzbuzuje u podnikatelů obavu, zda úmyslem není spíše skrytě uzákonit nový poplatek či daň za využívání internetu či daň z vlastnictví takových zařízení.

Případnému stanovení poplatkové povinnosti na základě vlastnictví zařízení, připojitelného na internet, by podle Hospodářské komory měla předcházet řádná analýza, v jaké míře je možnost přijímat vysílání veřejnoprávních médií prostřednictvím internetu reálně využívána.

Návrh zákona v prozatím předložené podobě může také nedůvodně a nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž na mediálním trhu formou veřejné podpory, aniž by byla provedena nezbytná analýza dopadů na komerční média, mediální trh jako celek a také na potřebu zachování plurality na mediálním trhu. A to přesto, že financování prostřednictvím koncesionářských poplatků je podle názoru Evropské komise veřejnou podporou.

„Správný postup by měl být takový, že nejprve se stanoví definice veřejné služby, která bude blíže konkretizovat úkoly médií veřejné služby, a na základě toho teprve odůvodněně navyšovat finanční prostředky pro tyto instituce, aby mohly takovou veřejnou službu financovat a garantovat. Tento postup teď doháníme v jednáních s ministerstvem a zástupci České televize a Českého rozhlasu, ale mělo se tím začít, aby se předešlo zbytečnému napětí a nedorozuměním,“ poznamenal Zdeněk Zajíček.

Dalším problematickým aspektem může být podle Hospodářské komory to, že se zákonodárce chystá uložit občanům povinnost platit (koncesionářské poplatky) na základě vlastnictví zařízení připojitelného k internetu, aniž by zároveň ukládal veřejnoprávním médiím odpovídající povinnost prostřednictvím internetu vysílat svojí programovou nabídku.

„Je sice pravdou, že Český rozhlas i Česká televize prostřednictvím internetu vysílají, ale činí tak dobrovolně, a pokud by se rozhodly tyto služby zrušit nebo omezit, nejednalo by se z jejich strany o porušení zákona. Povinnost podnikatelů platit koncesionářské poplatky by tím ale nezanikla,“ poukazuje na nesoulad v zákoně Zdeněk Zajíček.

„Přes výhrady, které k návrhu vytrvale uplatňujeme, je tu stále šance na předložení vyváženého návrhu zákona, který by se mohl stihnout projednat a schválit ještě v letošním roce. Je třeba férově říci, že některé z našich návrhů už byly v jednáních ministerstvem akceptovány a měly by se do návrhu promítnout. Ale pořád tu jsou ustanovení, která jsou problematická a shoda na nich nepanuje. A ta mohou celý proces ohrozit. Silová legislativní řešení by nejvíce poškodila náš mediální trh. Potřebujeme ho totiž stabilní a předvídatelný, s maximální důvěrou a respektem mezi veřejnoprávními a soukromoprávními médii,“ uzavírá Zdeněk Zajíček.