Ministerstvo práce navrhuje, aby zaměstnavatelé s účinností od 1. ledna 2021 vypláceli zaměstnancům o 400 Kč, 900 Kč, 1 400 Kč nebo 1 800 Kč měsíčně hrubého více než v současnosti. K tomu by zaměstnavatelé měli vyplácet i vyšší zaručené mzdy (návrh zde). Hospodářská komora uvedla, že vzhledem k pokračujícím restriktivním opatřením vlády proti šíření nemoci covid-19 považuje všechny varianty na zvýšení minimální mzdy za nepřiměřené ekonomické realitě podnikatelského sektoru.

Hospodářská komora označila minimálně za zvláštní, že ani doprovodná analýza očekávaných dopadů navrhované právní úpravy (RIA) nijak nereaguje na stávající hospodářskou situaci a na hospodářský propad z důvodu epidemie covid-19 a vládou přijatých preventivních kroků proti šíření koronaviru. Z důvodové zprávy tak vyplývá, že když jde o zvýšení minimální mzdy, žádné problémy zaměstnavatelů a hospodářské potíže neexistují, neexistují ani vládní restrikce mající významný vliv na podnikání a práci. Ministerstvo práce přitom má povinnost vyvažovat zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Hospodářská komora zároveň upozorňuje, že odboráři i ministerstvo práce se v důvodové zprávě ke zvýšení minimální mzdy dlouhodobě opírají o nesprávné či špatně interpretované údaje.

Důvodová zpráva i RIA hodnotí minimální mzdu především podle podílu na průměrné mzdě a podle pořadí ČR v žebříčku EU podle tohoto kritéria. Nelze souhlasit s tvrzením ministerstva, že „v evropském kontextu je považován podíl minimální a průměrné mzdy jako referenční hodnoty za uspokojivý, když dosahuje úrovně 50 %“.

Návrh směrnice EU k minimální mzdě totiž uvádí, že vztah minimální mzdy k národnímu průměru je pouze jedním z měřítek přiměřenosti a 50 % dosáhlo v roce 2019 pouze Slovinsko. Ani navrhovaný rozšířený standard přiměřenosti minimální mzdy (50 % průměru a/nebo 60 % národního mediánu) však nezaručuje důstojný životní standard. Hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v konkrétních národních podmínkách musí vzít v úvahu další kritéria, jako je kupní síla nebo třeba vývoj produktivity práce. Podíl minimální mzdy na průměru nebo mediánu mzdy je tedy možným indikátorem, nikoliv nástrojem ke zvyšování minimální mzdy, jak tvrdí ministerstvo.

Ministerstvo také uvedlo, že cílem zvýšení minimální mzdy je mimo jiné snaha zohlednit vývoj minimální mzdy v okolních zemích, zejména na Slovensku a v Polsku, a šířeji v celém evropském kontextu, aby pokračovala konvergence české ekonomiky.

Hospodářská komora upozorňuje ministerstvo i odboráře, že je iluzorní myslet si, že sbližování české ekonomiky k západní Evropě zajistí zvyšování minimální mzdy za nekvalifikovanou práci podle toho, jak ji zvyšují v jiných zemích. Slovensko a Polsko mají dlouhodobě strukturálně vyšší nezaměstnanost než v ČR, což naopak může poukazovat na to, že úroveň minimální mzdy v těchto státech způsobuje, že nekvalifikovaní lidé místo toho, aby pracovali, pobírají dávky jako nezaměstnaní. Stát má podle Hospodářské komory místo diktování ceny práce v soukromém sektoru vytvářet dobré podmínky, aby si lidé mohli zvyšovat svou kvalifikaci a aby firmy mohly zvyšovat produktivitu práce.

Odboráři i ministerstvo často argumentují také hranicí příjmové chudoby.

Čistá minimální mzda (v podmínkách aktuálně účinného znění zákona o daních z příjmů) jednotlivce by podle návrhu ministerstva měla dosáhnout v roce 2021 výše 12 410 Kč ve variantě I, resp. výše 12 755 Kč ve variantě II, resp. výše 13 100 Kč ve variantě III, resp. výše 13 375 Kč ve variantě IV. „Uvedenými úrovněmi čisté minimální mzdy by se konečně podařilo přesáhnout aktuálně známou hranici příjmové chudoby domácnosti jednotlivce. Ta podle posledních publikovaných údajů v roce 2019 činila 12 818 Kč,“ zdůvodňuje ministerstvo práce v důvodové zprávě zvýšení minimální mzdy.

Hospodářská komora upozorňuje, že čistá minimální mzda by vzhledem k závislosti na odvodech neměla být použita jako kritérium přiměřenosti minimální mzdy, což doporučuje i výzkumné centrum ETUC. Směrnicí EU navrhovaný standard přiměřenosti minimální mzdy v podobě 60 % národního mediánu mzdy je jakousi novou definicí „mzdové chudoby“ v analogii s klasickou definicí příjmové chudoby, používané ve statistických šetřeních životních podmínek SILC. Hospodářská komora upozorňuje, že není možné zaměňovat indikátor mzdové chudoby a indikátor příjmové chudoby, jak zdůvodňuje i ETUI.

Ministerstvo v důvodové zprávě také chybně argumentuje, že růst minimální mzdy má nulový vliv na zaměstnanost, vychází přitom z období ekonomického růstu (2013–2017) navzdory tomu, že podmínky podnikání se zcela změnily.

Podle propočtů Hospodářské komory zvýšení minimální mzdy např. o dalších 1 800 Kč ze 14 600 Kč na 16 400 Kč měsíčně by znamenalo zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele na jednoho zaměstnance o 2 409 Kč měsíčně (z 19 535 Kč na 21 944 Kč za měsíc). Zvýšením minimální mzdy se v tomto případě zaměstnavateli zvýší mzdové náklady o 28 908 Kč ročně na jednoho zaměstnance.

Hospodářská komora upozorňuje, že stejně jako letos se případné zvýšení minimální mzdy promítne do zvýšení cen.

Problémy s aplikací vyšší minimální mzdy budou mít zejména malé firmy, u kterých mzdové náklady tvoří největší výdajové položky, a dále firmy dodávající služby státu, např. úklidové a bezpečnostní služby, neboť státní instituce v zadávacích řízeních často veřejnou soutěž podmiňují nejnižší cenou, tedy nejnižší cenou práce.

Zaměstnavatelé přitom dlouhodobě kritizují vládou nařízené plošné zvyšování minimální mzdy, i přestože sami zaměstnance pobírající minimální mzdu nezaměstnávají. Úroveň minimální mzdy totiž ovlivňuje i zaručené mzdy a průřezově mzdy v podnicích v celé zemi. Po zvýšení minimální mzdy zaměstnavatelé musí přikročit ke zvyšování mezd v podnicích, aby odstupňovali odměňování pracovníků. Činí tak ale bez hledisek, jako je produktivita práce, což je pro tuzemskou ekonomiku nebezpečný scénář.

Vyšší minimální mzda od roku 2021 ovlivní i výši zaručených mezd. Hospodářská komora dlouhodobě žádá vládu o zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru, aby si zaměstnanci a zaměstnavatelé mohli sami určovat cenu práce. Pokud vláda soudí, že pro fungování veřejného sektoru jsou zaručené mzdy zásadní, Hospodářská komora nebude nic namítat proti jejich zachování mimo podnikatelský sektor.