Téměř každá třetí firma přitom už byla nucena rozpustit veškeré své finanční rezervy, nemají tedy na účtu rezervní peníze, které měly připravené na nenadálé situace. Nejčastěji se to týká oborů, které jsou postiženy nařízením vlády přímo, tedy cestovního ruchu a restauračních služeb. „Máme proto obavu, zda peníze od státu dorazí k zaměstnavatelům rychle, aby je mohli zaměstnancům vyplatit v řádném výplatním termínu,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

První příspěvky státu se v programu Antivirus dostanou k zaměstnavatelům na základě elektronické komunikace poté, co zaměstnavatelé z tenčících se vlastních zdrojů nebo z bankovní půjčky vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvedou odpovídající pojistné za měsíc březen.

V žádném případě přitom neplatí, že stát zaměstnavateli uhradí veškeré mzdové náklady. I po získání příspěvku zaměstnavatel uhradí 20 % mzdových nákladů např. při karanténě zaměstnance nebo 40 % v případě vyvolaných hospodářských potíží (např. není odbyt nebo chybí vstupní suroviny). To však platí jen pro firmy s nižšími mzdami, pokud firma zaměstnává lidi s nadprůměrnými mzdami, bude sama muset hradit i mnohem více než zmíněných 20 nebo 40 %, protože maximální příspěvek státu je odvozen od průměrné mzdy v celé ekonomice.