Hospodářská komora má výhrady k ve středu vládou projednávaným změnám v EET. V praxi by totiž téměř všichni živnostníci museli od roku 2019 podléhat EET. Výjimku by měli v podstatě jen ti, kteří si přivydělávají k zaměstnání nebo důchodu. A to jen tehdy, když inkasují do roka nanejvýš 200 tisíc Kč hotovostních tržeb. I ti by ale museli čtvrtletně hlásit finančnímu úřadu, kolik stržili, a to prostřednictvím speciálních papírových účtenek.

Hospodářská komora upozorňuje, že dosavadní vlny EET se týkaly oblastí, kde je relativně snadno organizovatelná kontrola ze strany státních orgánů, zda podnikatelé evidenční povinnosti skutečně plní.

Při dalším rozšiřování EET by bylo ale daleko obtížnější dohledat případný efekt omezení nekalé konkurence, protože by se jednalo třeba o drobné služby poskytované v domácnostech, kde jsou kontroly nemožné nebo z hlediska procesní ekonomie zcela nehospodárné. To je důvod, proč poctivé živnostníky EET neochrání před těmi, kteří neplatí daně a jsou vůči nim zvýhodněni. Přitom Hospodářská komora principiálně podpořila EET právě proto, aby omezila nekalou konkurenci a pomohla narovnat konkurenční prostředí v boji s nepoctivci.

Hospodářská komora proto doporučuje státu, aby režim pro drobné podnikatele od ledna 2019 co nejvíce připodobnil tradičně vnímanému osvobození od nějaké povinnosti. Požaduje proto mj. zvýšení ročního limitu na 750 tisíc korun.

„Hospodářská komora zvláštní režim EET podpoří jen tehdy, pokud by ho mohli využívat i živnostníci, kteří mají podnikání jako jediný či hlavní zdroj svého živobytí. Rovněž povinná čtvrtletní komunikace se správcem daně by jako nadbytečná administrativní zátěž mohla být přehodnocena,“ uvedl tajemník Úřadu Hospodářské komory Tomáš Vrbík.

Všichni ve zvláštním „papírovém“ režimu mají být totiž „odměněni“ novou administrativní povinností – čtvrtletním hlášením finanční správě. „Je to tak trochu národní folklór v duchu ‚nechci slevu zadarmo‘. Navíc není jasné, jak stát vytěží rozsáhlá data od drobných neplátců DPH ke křížovému průběžnému odhalování daňových úniků na dani z příjmů, která se vyrovnává stejně až jednou za rok,“ poznamenává ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Hospodářská komora by považovala za rozumné, kdyby v perspektivním dlouhodobějším řešení evidenčních povinností drobných podnikatelů měla místo i tzv. jedna paušální daň.

Pokud by si živnostníci své závazky vůči státu vyrovnali jednoduše určenou a únosnou paušální částkou, nepodléhali by EET. Díky ní by navíc živnostníci nemuseli každý rok podávat tři různé formuláře, tedy daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ, a komunikovat se třemi různými institucemi. Vše by bylo placeno formou jedné částky na jeden účet – v ní by bylo zahrnuto povinné pojistné na veřejné zdravotní a sociální pojištění. Další průběžná čtvrtletní či měsíční hlášení by rovněž odpadla.

Podnikatelská veřejnost je zároveň přesvědčena, že by jedna paušální daň měla pozitivní dopad na státní rozpočet. „Byla by to příležitost k dobrovolnému zaplacení daně i těmi podnikateli, kteří v rámci po dlouhá léta účelově a často nekonzistentně upravovaného zákonného nastavení žádnou daň z příjmů neplatí, a přesto se kvůli její nepřehlednosti obávají šetření, kontrol, doměrků a sankcí. Zkrátka, za cenu vyvázání z obávaných intervencí státu by byli ochotni ji uhradit i ti, kteří dnes – byť třeba i s jistým rizikem – nic neplatí. Drobný podnikatel by si koupil klid na své podnikání,“ doplňuje Minčič.

Hospodářská komora již prosadila úpravy EET v meziresortním připomínkovém řízení:

Návrh ministerstva financí reaguje na prosincový nález ústavního soudu, který pozastavil start 3. a 4. vlny EET. V rámci připomínkového procesu se sice Hospodářské komoře podařilo korigovat původní ministerské představy regulující roční počet tržeb a zmírnit další přísnou podmínku možnosti uplatňovat zvláštní režim evidence, tedy počet zaměstnávaných osob (aktuální návrh připouští 2 zaměstnance takového zaměstnavatele). MF také nakonec ustoupilo od varianty, která počítá s každoměsíčním vykazováním papírových účtenek, a periodu vykazování prodloužilo. I tak není návrh pro Hospodářskou komoru akceptovatelný.

Názor podnikatelů na úpravy EET:

Dle dosud nezveřejněného šetření Hospodářské komory, na které v únoru 2018 odpovědělo 580 podnikatelů, je pokračování EET s nějakou rozšířenou formou úlevy nejvíce žádaným scénářem.

Celkem 30 % podnikatelů chce úplně zrušit EET, 45 % chce pokračovat s rozšířenými výjimkami a 25 % chce pokračovat bez výjimek. Z těch, co jsou pro úplné zrušení, je nejvíce mikro podniků (pro úplné zrušení hlasovalo 38 % z nich). V rámci výjimek nejvíce zaujala varianta, aby z povinnosti evidovat tržby byli vyňati podnikatelé s malým obratem (variantu zvolilo 16 % všech podnikatelů).

Zdroj: Komorový barometr, únor 2018, 580 respondentů