Kvůli vyčerpanému trhu práce, na němž zaměstnavatelé hlásí největší počet neobsazených pracovních sil v historii ČR a který už negativně doléhá na tuzemskou ekonomiku, Hospodářská komora začala firmám pomáhat s náborem zaměstnanců také ze Srbska. Vláda tak vyhověla návrhu Hospodářské komory rozšířit režim o další země s kulturně a jazykově blízkými uchazeči o zaměstnání. Zaměstnanecká karta bude udělena maximálně dvěma tisícům pracovníků za rok. O žádostech bude rozhodovat ministerstvo průmyslu a obchodu na základě doporučení Hospodářské komory.

Donedávna v Srbsku zdařile fungoval automobilový průmysl, který po sobě zanechal 30 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Kvalifikaci řady z nich by mohly proto využít české podniky. Srbsko se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností stejně jako jiné země jižní Evropy. Podle dat Hospodářské komory do ČR míří za prací také více Španělů, Řeků nebo Italů. Uchazeči o práci ze Srbska mají ale ztíženou situaci tím, že země není v EU, v Srbsku dodnes žije také česká komunita.

Čeští podnikatelé mají k Srbům velmi pozitivní vztah. Například z bleskové ankety Hospodářské komory z dubna letošního roku (ZDE) vyplynulo, že by uvítali, kdyby se EU rozšířila právě o Srbsko. Důkazem jsou i četné vzájemné návštěvy podnikatelských delegací jak ze Srbska, tak i českých firem do této země pod hlavičkou Hospodářské komory ČR.

Nový program je určen pro přímé zaměstnávání, nikoliv pro zprostředkovatele. Podmínkou k tomu, aby zaměstnavatel mohl využít režim pro zrychlené přijímání žádostí o pracovníky, mimo jiné je, aby působil nejméně dva roky, zaměstnával alespoň 10 zaměstnanců a nabízené pracovní místo bylo dlouhodobě neobsazené. Nesmí mít také nedoplatky na pojistném na sociálním zabezpečení nebo na veřejném zdravotním pojištění.

Hospodářská komora v současnosti vyřizuje žádosti firem také o pracovníky z Ukrajiny, Filipín a Mongolska. Od srpna 2016 vyřídila 3.245 žádostí firem o 18.139 kvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny. Nově od začátku letošního srpna začala vyřizovat také žádosti o pracovníky v sociálních službách v programu nazvaném Režimu – sociální práce.

Roční kvóta je stanovena na 1000 žádostí. Profese spadá do regulovaného povolání. Ukrajinští pracovníci v sociálních službách tedy musí splnit stanovené podmínky, zejména absolvování akreditovaného kvalifikačního kurzu, a to nejpozději do 18 měsíců ode dne nástupu zaměstnance do zaměstnání. Do doby splnění této podmínky musí zaměstnanci vykonávat činnost pracovníka v sociálních službách pod dohledem odborně způsobilého pracovníka v sociálních službách.

Režim je výsledkem společné cesty bývalé ministryně práce Jaroslavy Němcové a viceprezidentky Hospodářské komory Ireny Bartoňové Pálkové na Ukrajinu v květnu letošního roku.

Program reaguje na to, že v ČR kvůli stárnoucí populaci a nárůstem chorob spojených se stárnutím lidí v ČR chybí několik tisíc kvalifikovaných pracovníků, kteří by se starali o seniory, ale také o hendikepované lidi. Hrozí tak omezení péče, na což upozorňují domovy důchodců i poskytovatelé sociální péče. Hlad po pečovatelkách je ale v celé západní Evropě, zejména pak v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Ukrajinští pracovníci jsou Čechům kulturně a jazykově blízcí, tudíž snáze se tak překonávají bariéry, se kterými se dnes potýkají na západ od nás.

I zde platí, že pracovní místo je možné nabídnout až tehdy, kdy Češi nebo občané EU po 30 dnech vyvěšení inzerátu na úřadu práce o pozici nestojí. Zaměstnavatelé musí podle nařízení MPSV nabídnout pracovníkům ze zahraničí stejné pracovní a mzdové podmínky jako u občana ČR.

Podle analýzy Hospodářské komory nejsou pracovníci zařazení v Režimu Ukrajina přínosem jen pro zaměstnavatele, jsou prospěšní pro celou společnost. Více než 2 mld. Kč za rok totiž přitečou státu z přímých a nepřímých daní a odvodů navázaných na zaměstnávání pracovníků zařazených do vládního Režimu Ukrajina. Jen na důchodovém pojištění, z kterého se hradí současné důchody, tak spolu se zaměstnavateli přispívají kolem 1 mld. Kč ročně. Každý Ukrajinec, který dosud získal práci přes tento režim, přispěje na jednoho důchodce 440 korunami za rok.

Podle posledního šetření Hospodářské komory jsou zaměstnavatelé se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 %), vstřícnost (41 %) a snadnou integraci do pracovního týmu (33 %). Více než dvě pětiny podnikatelů také uvedly, že zaměstnancům z Ukrajiny zvedly mzdu, v průměru o 11 %, a to u malých, středních i velkých firem. Výjimkou nebyl ani růst mezd o více než pětinu.

Hospodářská komora na konci července uvedla, že bude s vládou kvůli obrovskému počtu neobsazených pracovních sil vyjednávat o zdvojnásobení ročních kvót (více ZDE), které jsou v současnosti vládou stanoveny na 19.600 žádostí za rok.