Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) argumentuje tím, že památky budou chráněny i v tomto modelu, a že takto to stanovil věcný návrh zákona zpracovaný Hospodářskou komoru. Nesmyslnost tohoto argumentu dokazuje skutečnost, že při ochraně jiných veřejných zájmů, než je ochrana památek, na zachování souladu s věcným návrhem zákona MMR netrvalo.

Zákon nebyl projednán s Centrem světového dědictví UNESCO v souvislosti s dopady na ochranu památek kulturního dědictví, tak jak je to výslovně požadováno ve zprávě ze Společné reaktivní monitorovací mise Centra světového dědictví UNESCO a rady ICOMOS z roku 2019. České republice to ukládají mezinárodní dohody o ochraně památek, které jsou součástí českého právního řádu.

V připravované nové legislativě také zcela chybí zakotvení vyhodnocení vlivu dopadů stavebních projektů na kulturní dědictví (HIA), tak jak se Česká republika zavázala v Úmluvě o ochraně světového dědictví.

Tyto vady jsou důsledkem toho, že MMR zcela ignorovalo a nevypořádalo připomínky ČNK ICOMOS. Takto arogantní postup státních orgánů není dobrou vizitkou veřejné správy v České republice a nesvědčí o tom, že funguje dobře. Neprofesionalita MMR při přípravě legislativy, bude mít závažný dopad na české kulturní dědictví i mezinárodní prestiž naší republiky.

ČNK ICOMOS