Podle zveřejněných údajů zrychlil v srpnu meziroční růst cenové hladiny na 2,5 %. Inflace se tak nadále nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v srpnu meziročně zvýšily o 2,4 %.

Inflace byla v srpnu o 0,1 procentního bodu pod prognózou ČNB. To bylo způsobeno vývojem cen potravin již v červenci, kdy došlo ke skokovému útlumu jejich dynamiky. V samotném srpnu se pak odchylka vývoje cen potravin od prognózy zmírnila. Jádrová inflace v srpnu dále lehce vzrostla, a překonala tak očekávání ČNB. Ve vývoji tohoto segmentu spotřebitelských cen se nadále odráží vliv pokračujícího růstu domácí ekonomiky a akcelerující dynamiky mezd. Prognóza vývoje regulovaných cen, cen pohonných hmot a primárních dopadů změn nepřímých daní se v srpnu v souhrnu naplnila.

Zveřejněná data potvrzují kvalitativní vyznění stávající prognózy ČNB. Podle ní jsou celkové fundamentální inflační tlaky silné a krátkodobě ještě dále vzrostou, zejména v souvislosti s výraznou mzdovou dynamikou v tuzemské ekonomice. Zároveň odeznívá protiinflační působení dovozních cen, do nichž se promítá nedávné oslabení kurzu koruny. V dalším období se ovšem celkové inflační tlaky zmírní v návaznosti na pokračující zvyšování úrokových sazeb, obnovené posilování kurzu a pomalejší dynamiku mezd. Na horizontu měnové politiky se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli ČNB. Během roku 2020 pak setrvá v jeho blízkosti.

Tomáš Holub, ředitel sekce měnové