Celková meziroční inflace byla v únoru o 0,4 procentního bodu nad prognózou ČNB. Důvodem byla – podobně jako v lednu – v prvé řadě vyšší než očekávaná korigovaná inflace bez cen pohonných hmot. V tomto ukazateli jádrové inflace se již delší dobu pozitivně projevuje pokračující růst domácí ekonomiky a zvyšující se dynamika mezd. Na jádrovou inflaci v poslední době působí i obnovený růst výrobních cen v eurozóně a též cenové dopady zavedení elektronické evidence tržeb v odvětví stravování a ubytování. O něco menší měrou se na vyšší než prognózované únorové inflaci podílely i ceny potravin, k čemuž přispělo mimo jiné i skokové zvýšení tradičně kolísavých cen zeleniny. V opačném směru – ale v malé míře – působil na odchylku skutečnosti od prognózy ČNB poněkud mírnější než očekávaný meziroční růst cen pohonných hmot a o něco výraznější pokles regulovaných. Prognóza dopadu změn nepřímých daní se naplnila.

Zveřejněná data představují pro naplnění stávající prognózy ČNB mírné proinflační riziko pro zbytek roku 2017. Tato prognóza předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny letošního roku. Podle této prognózy se inflace v letošním roce zvýší do horní poloviny tolerančního pásma cíle. Na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině příštího roku, se pak bude k dvouprocentnímu cíli navracet shora. Domácí výrobní náklady nadále znatelně porostou především vlivem zvyšujících se mezd. Spolu s obnoveným růstem cen průmyslových výrobců v eurozóně to povede k dalšímu zvýšení jádrové inflace. V opačném směru bude od poloviny letošního roku působit prognózou předpokládané posílení kurzu koruny po opuštění kurzového závazku.

Tomáš Holub, ředitel sekce měnové