Pane Průšo, jste předseda mezinárodní asociace bezpečnostních profesionálů v České republice. Jaká témata z tohoto pohledu považujete za zásadní či aktuální? Liší se nějak z hlediska globálního a národního?

Z pohledu globálního se za nejzásadnější téma považuje terorismus, ochrana měkkých cílů a obrana proti „osamělým vlkům“. Jednotlivé státy, instituce, ale i soukromý sektor hledá možnosti jak zmírnit dopady, a to jak lidské, tak i finanční. Posiluje se fyzická bezpečnost, hledají se nové technologie (kamerové systémy apod.) především na detekci odhalení, na prevenci tak, aby se dalo útokům i předcházet.

Strach z terorismu je všudypřítomný, stačí si otevřít noviny.

Terorismus a útoky tu byly i v minulosti, ale strach roste úměrně k tomu, čím víc se o něm mluví. Věnují se mu média, politici, jsme na toto téma citliví. Podle dat z globální teroristické databáze GTD, každý rok na teroristické útoky zahyne ve světě několik stovek lidí, naopak v rámci dopravních nehod za rok 2015 zemřelo v rámci EU 26 tisíc lidí. (Evropská rada pro bezpečnost v dopravě (ETSC)). Na jednu stranu je to pochopitelné, na druhou to teroristům dává důvod k novým a novým útokům.

Jedná se o začarovaný kruh?

Dá se to tak říct. Nejpalčivějším problémem, který je na pořadu dne, jsou útoky „beze zbraní“.  Sehnat zbraň nebo výbušninu není zas tak něco úplně jednoduchého a mnohdy to neunikne bedlivému oku tajných služeb či Policie, naopak půjčit si dodávku a najet do lidí někde na promenádě, na trzích je to nejjednodušší, co existuje. Bohužel, to je trend poslední doby.

Pojďme k domácím tématům. Jaké byste řekl, že je téma současných dnů.

V rámci ČR vidím jako horké téma GDPR, změny v rámci evropské směrnice v ochraně osobních dat. Personální weby jsou plné nabídek práce na managera compliance a řešení problematiky GDPR, soukromé firmy nabízejí vyškolení či kompletní nabídku nastavení všech potřebných úkonů ke zprovoznění GDPR ve firmách a v rámci Konference bezpečnostního managementu 21. 9. 2017 http://www.konferencekbm.cz se tomuto tématu budeme věnovat.

Jste bezpečnostním manažerem velkého obchodního řetězce. Po celé zemi je spousta míst, která musí myslet na bezpečnost lidí, kteří se tam shromažďují. Vnímáte to jako velký problém?

Ochrana měkkých cílů jako obchodních center, nádraží a jiných míst, kde dochází k větší koncentraci osob, je vnímána těmito subjekty ne vždy vážně. Myslím, že si nebezpečí uvědomují, ale nemají znalosti jak to řešit. Mohou za tím být i velké finanční náklady, které však v případě spáchání útoku mohou být stonásobně vyšší. Nicméně, neexistuje omluva, když se něco stane a zjistí se, že se ochrana takového místa byla podceněna.

Dobře, ale nemůže se předcházet všem možným situacím. Jak tedy poznat, jestli se alespoň mohlo zabránit tomu nejhoršímu?

Doporučuji spolupráci s odborníky z řad soukromých firem nebo přímo s Policií ČR, která pro tyto případy zřídila linku pomoci v rámci centrály NCOZ. I když samotná Policie a vojsko se samopaly bez majitelů a provozovatelů měkkých cílů nemohou zabezpečení takového místa nikdy samy zvládnout. 

Můžete uvést nějaký příklad, co může udělat například organizátor nějaké akce?

TV Nova točila reportáž o identifikaci rizik a použila jedno místo v Praze, na kterém se konaly vánoční trhy. Přizvala mě ke spolupráci a bez jakékoliv detailnější analýzy jsem identifikoval několik míst, kde by měla být trvale ostraha a místa sledována za pomocí kamerového systému. Navrhl jsem, aby na tak velkém místě s koncentrací několik tisíc lidí za den byl vytvořen nějaký checkpoint. Místo, kde by návštěvníci mohli nejen oznamovat informace typu: podezřelý předmět (odložený batoh), podezřelý člověk, podivné chování atp., ale může to sloužit například i k tomu, když se v davu ztratí dítě… Navrhoval jsem, aby na místě byla vycvičená skupina lidí, která bude vyškolena v podávání první pomoci a bude řídit evakuaci. Málokdy si totiž uvědomujeme, že například při výbuchu nebo střelbě dochází k davové reakci, při níž se lidé mezi sebou, jak prchají, ušlapou. Navrhoval jsem, aby příjezdová cesta byla zahrazena betonovými bloky (to ještě nebylo tolik útoků vozidlem), ale nic z toho se nerealizovalo.

Pojďme k technologiím. Jaké vnímáte trendy? Jak se vůbec bezpečnostní trh vyvíjí?

Vidím obrovský posun, to co se v technologiích za poslední roky podařilo, je neuvěřitelné. Ať už se jedná o kamerové systémy a doprovodné programy, které tzv. dokážou „číst obličeje“, rozpoznat nebezpečné chování, najít odložený batoh nebo vidět, že na zemi leží člověk, kterému se udělalo nevolno. V rámci EU se města zaměřují na tzv. smart cities, kde vidím i velkou příležitost v posilování bezpečnosti měst a obcí.

A poslední otázka. Hodně se mluví o zákonu o bezpečnostních službách, spolupráci komerční bezpečnosti a státních či samosprávných útvarů. Podílí se nějak subjekty komerční bezpečnosti na zajištění bezpečnosti státu?

Dovedu si představit, že v budoucnu by mělo dojít k větší integritě. Vždyť už dnes bezpečnostní služba v případě mimořádné události zajišťuje první pomoc. Než přijede Policie nebo hasiči, provádí evakuaci objektu (např. obchodní centrum), obsluhuje kamerový systém atp., a to vše v prvních minutách než dorazí jednotky IZS. Vzpomeňme na diskuze, když vznikala Městská Policie a dnes je tato služba plně zařazená do komplexního systému bezpečnosti. Věřím tomu, že stát celé odvětví, kterému říkáme komerční bezpečnost, nějakým způsobem využije ke zvýšení bezpečnosti České republiky a jejích občanů.