Podle vědců dokáže hydrogel v období sucha zadržet vodu v krajině, a zlepšit tak retenční schopnost půdy. „Jsou to v podstatě gely, jejichž hlavní složkou je syrovátka, která vzniká jako odpad při výrobě čerstvých sýrů a tvarohu. Je tedy čistě přírodní, nezatěžuje životní prostředí a v půdě se rozloží na látky, které dodávají rostlinám živiny,“ popsala arboristka Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Marie Miklínová.

Jihomoravští silničáři musí každoročně pokácet stovky stromů, minimálně stejné množství nově vysadí. Za poslední roky se číslovka úhynu bohužel zvětšuje. „Hlavní příčinou je období sucha, nejsme schopni novou výsadbu jednoduše uzalévat, není to prostě v našich silách. Druhou a velmi smutnou rovinou nových výsadeb je lidský faktor. Dost často jsou nové stromky ukradeny nebo záměrně poškozeny, aby nerostly,“ uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Roman Hanák, který dále dodal, že vandalismus není správa schopna nijak ovlivnit, nicméně spojení s vědci, dává stromům šanci na přežití.

První testování hydrogelu provedou v Jihomoravském kraji na Břeclavsku. Pro tuto oblast bylo vyrobeno 100 kg syrovátkového hydrogelu a vysadí se tu stovka dřevin. „Znamená to, že k jedné dřevině aplikujeme kilogram hydrogelu. Chování těchto stromů pak budeme společně s vědci evidovat a porovnávat ve stejné lokalitě s těmi, které jsou bez něj,“ doplnila Miklínová.

„Adaptaci na změnu klimatu má vedení Jihomoravského kraje jako jednu z priorit. Přírodě totiž hodně dlužíme. Udržet stromy v dobré kondici i v době extrémního sucha je zásadní. Stromy chrání silnice před větrem nebo zadržují přívalový déšť,“ řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Dubec.

Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje spravuje celkem 4302 km silnic všech tří kategorií (I. II. III. třídy). Zajištění péče o dřeviny kolem těchto komunikací je součástí letní údržby. Při těchto činnostech se silničáři řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. a vyhláškou č. 189/2013 Sb. o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, kterou je zákon doprovázen.

„Je potřeba si uvědomit, že aleje do krajiny patří, každopádně jsme při jejich vysazování značně omezeni. Vždy je potřeba souhlas policie, která nás limituje normou, jenž stanovuje vzdálenosti výsadeb od komunikace. Proto zveme dopravní inženýry ke každé nové výsadbě a komunikujeme spolu o vzdálenosti, která je pro ně v daném místě přípustná,“ doplnil Hanák s tím, že spolupráce s PČR nyní funguje výborně. Některé navrhované lokality podle něj podmínky nesplňují, důležitá je i bezpečnost dopravního provozu, i proto se mnohdy hledají nové. Častou překážkou pro výsadbu nových stromů jsou pak inženýrské sítě nebo souhlasy majitelů pozemků.