Výsledkem bádání je soubor opatření v krajině, které zmírní následky extrémů vodního režimu – období sucha a výskytu povodní. Rovnováhy by mělo být dosaženo vybudováním vodních nádrží, zasakovacích pásů a průlehů a také změnou využití krajiny mj. výsadbou vinic a sadů na svažitých pozemcích orné půdy vodní erozí nejvíce ohrožených.
V čele výzkumného týmu je prof. Miroslav Dumbrovský z ústavu vodního hospodářství krajiny stavební fakulty. Projekt „Komplexní plánovací, monitorovací, informační a vzdělávací nástroje pro adaptaci území na dopady klimatické změny s hlavním zřetelem na zemědělské a lesnické hospodaření v krajině“, podpořený dotací z Norských fondů, se nachází ve své ústřední fázi. Tým při své práci využívá zázemí nového výzkumného centra stavební fakulty AdMaS.
„Loňské přívalové deště a půdní eroze, vystřídané letošním enormním suchem, jsou velmi srozumitelným důkazem klimatických změn, kterým čelí naše krajina. V nejbližších letech bude nutné investovat do vzájemně provázaných opatření, která budou vyrovnávat extrémy počasí,“ konstatoval prof. Dumbrovský.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva