Na podání daňového přiznání se však u podnikajících fyzických osob váže povinnost podat přehledy České správě sociálního zabezpečení a jednotlivým zdravotním pojišťovnám, které se posílají měsíc po podání daňového přiznání. Tento termín byl před „posunutím přiznání“ na 18. 8. 2020 nastaven na 3. 8. 2020 a přehledy, by tak bylo nutné podat o 10 dnů dříve než daňové přiznání. Jelikož tyto přehledy vycházejí a navazují na daňové přiznání, zkrátila by se de facto i lhůta, kdy bylo nutné zpracovat vlastní daňové přiznání.

Proto ihned poté, co Ministerstvo financí udělalo tento pozitivní krok, se Komora dopisem obrátila na Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví s žádostí, aby byl adekvátním způsobem posunut i termín pro podání výše zmiňovaných přehledů a to na 18. 9. 2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí reagovalo pozitivně a potvrdilo, že pokud bude přehled podán a nedoplatek zaplacen do 18. 9. 2020, nebude žádné sankce uplatňovat. Bohužel reakce Ministerstva zdravotnictví byla negativní. Hlavním důvodem byl fakt, že termín pro podání přehledů je stanovený zákonem a případná změna legislativní cestou by se nestihla a jiné řešení možné není.

„Jsme přesvědčeni, že legislativní nebo nelegislativní řešení by se jistě našlo. Protože kde je vůle, tam je i cesta a kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody,“ podotkl člen Prezidia Komory daňových poradců a vedoucí Sekce daň z příjmů právnických osob, Jiří Nesrovnal. Tento příběh však má tragikomické vyústění. Jednotlivé zdravotní pojišťovny se totiž s Ministerstvem zdravotnictví dne 13. 8. (tedy 10 dnů po uplynutí zákonného termínu 3. 8. 2020) dohodly, že nebudou plošně uplatňovat sankci za pozdní podání přehledů. „To však neplatí v případě sankcí za pozdní úhradu. Zde Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že je nezbytné podat individuální žádost o její prominutí (více ZDE).

Nevíme, zda se máme smát nebo brečet. Jestli si Ministerstvo zdravotnictví představuje pomoc podnikatelům v této době takto, je to skutečně absurdní a dokumentuje to úřednický pohled od kancelářského stolu bez jakékoli zpětné vazby na praxi,“ komentuje přístup Ministerstva zdravotnictví Nesrovnal. V přehledu totiž v mnoha případech vychází nedoplatek a Ministerstvo zdravotnictví tak nutí plátce pojistného k dalším administrativním úkonům, kdy výsledek jejich žádosti je nejistý. Celá situace tak dokumentuje, že Ministerstvo zdravotnictví ve svých krocích nezohledňuje praxi a nekomunikuje s odbornou veřejností, byť například Komora daňových poradců opakovaně nabízela v této zdarma věci odbornou pomoc.