„V průběhu sezóny k dnešku evidujeme 52 nahlášených a potvrzených případů klíšťové encefalitidy. V týdnu bylo nahlášeno pět případů. Nejvíce onemocnění nyní máme na Českobudějovicku, 18 případů, Českokrumlovsko má 12, Táborsko 8, Jindřichohradecko a Prachaticko mají po sedmi, okres Strakonice 5 a tradičně nejklidnější okres Písek je po celou letošní sezonu zatím bez jediného nahlášeného případu,“ uvedla ředitelka KHS Jihočeského kraje Kvetoslava Kotrbová. Vloni ve 36. týdnu jihočeští hygienici evidovali v kraji 105 případů, tedy zhruba dvojnásobek letošního výskytu.

„V Jihočeském kraji je k dnešku 170 nahlášených a potvrzených onemocnění lymeskou boreliózou. V týdnu přibylo 12 nových případů. Vloni jich bylo ve srovnatelném období 259, tedy o 89 více. V končícím 36. týdnu je tradičně nejvíce - nyní 57 nahlášených a potvrzených případů - na Jindřichohradecku. Na Českobudějovicku je 46 případů, na Táborsku 17, na Českokrumlovsku 16, na Písecku 14 a na Prachaticku a Strakonicku po 10,“ doplnila statistiku klíšťaty přenášených onemocnění ředitelka protiepidemického odboru KHS Jitka Luňáčková.

Výskyt další skupiny sezónních onemocnění - alimentární infekcí - je podobný loňským statistikám. U salmonelózy hygienici evidují 571 (v týdnu +35) případů, nejvíce na Českobudějovicku (224), Jindřichohradecku (84) a Táborsku (71). Strakonicko má 46, Českokrumlovsko 49, Prachaticko 45 a Písecko 52 případy. Vloni ve 36. týdnu bylo v kraji srovnatelných 593 případů.

Kampylobakteriózy jsou k dnešku evidovány 852 případy (v týdnu +40), vloni v tomto období bylo prokázáno 1048 případů tohoto onemocnění, jehož zdrojem bývá nejčastěji špatně tepelně opracované maso, především drůbeží. Nejvíce jich je na Českobudějovicku (297), Jindřichohradecku (131) a Táborsku (125). Písecko má 99 případů, Českokrumlovsko hlásí 64 případy, Prachaticko 82 a Strakonicko 54.

PODKLADOVÉ INFORMACE PRO PŘÍPADNÉ DOPLNĚNÍ

• Klíšťová encefalitida je onemocnění virového původu s přírodní ohniskovostí, může mít fatální následky, například poškození nervového systému a ochrnutí
• Onemocnění klíšťovou encefalitidou se projeví v první fázi po jednom až dvou týdnech od přisátí zvýšenou teplotou či horečkou, malátností, bolestmi hlavy či kloubů
• Druhá fáze nastoupí po několika dnech relativního klidu vysokými horečkami a příznaky napadení centrálního nervového systému, kam kromě silných bolestí hlavy patří závratě, poruchy spánku, dezorientace, svalový třes či tuhost svalů v šíji
• U osob s oslabenou imunitou, souběžným chronickým onemocněním či u seniorů může být průběh závažný včetně ochrnutí a selhávání životně důležitých funkcí
• U všech pacientů je důležitý klid na lůžku a podpůrná léčba
• Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, asi pětkrát častější než klíšťová encefalitida, protože přítomnost borrelií vykazuje v ohniscích až deset procent populace klíšťat. V jižních Čechách se nejvíce případů vyskytuje dlouhodobě především na Jindřichohradecku a Táborsku, tedy v povodí Nežárky a Lužnice, v posledních letech stoupá výskyt i ve vyšších nadmořských výškách
• Proti lymeské borelióze neexistuje v našich podmínkách očkování, její příznaky je možné léčit antibiotiky
• U boreliózy může být symptomem prvního stádia červená skvrna, šířící se kolem místa přisátí
• Druhé stádium má chronický průběh a nastupuje i několik měsíců po přisátí
• Projevuje se bolestmi kloubů či postižením nervového systému, i borelióza může mít u oslabených pacientů závažný průběh
• Doporučovanou prevencí klíšťové encefalitidy je účinné očkování, které je optimální postoupit před začátkem hlavní sezóny aktivity klíšťat
• Důležitá je aktivní obrana při pobytu v přírodě - správné oblečení a použití repelentů
• Pro přenos infekční dávky z přisátého klíštěte postačí v případě encefalitidy několik málo hodin, třeba i pouhé dvě hodiny
• Aktivita klíšťat závisí na klimatických podmínkách, vyhovuje jim teplé vlhké počasí a může se lišit i v průběhu dne, kdy bývají klíšťata aktivnějších v ranních a dopoledních hodinách
• V našich podmínkách s oteplováním a zimami bez výrazných mrazů klíšťata migrují i do vyšších nadmořských výšek kolem tisíce metrů, o čemž svědčí nárůst počtu případů na Šumavě
• Hygienici evidují první případy onemocnění podle průběhu zimy, charakteru počasí atp. již v březnu či dubnu, první vrchol přichází v jarně-letních měsících, tedy v květnu - červnu, druhá vlna v letně-podzimních měsících, tedy v srpnu a září s tím, že poslední případy se projevují běžně v říjnu i později
• Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno ze zdravotního pojištění, samotné očkování realizují praktičtí lékaři nebo očkovací centra, zdravotní pojišťovny na ně přispívají dle svých programů
• Informace k předpokládané aktivitě klíšťat zveřejňuje v sezóně Český hydrometeorologický ústav a informace k prevenci onemocnění Státní zdravotní ústav či krajské hygienické stanice