Jaké obchodní dohody navazuje EU

Evropská unie využívá celou škálu dohod ve svých obchodních vztazích se třetími zeměmi. Liší se svým zaměřením a úrovní liberalizace, které chtějí dosáhnout. Mohou se zaměřovat na snížení či zrušení cel nebo na vytvoření celní unie, kdy účastníci dohody uplatňují stejná cla vůči třetím zemím.

Tam, kde už jsou cla mezi EU a partnerskou zemí velmi nízké se dohody zaměřují spíš na odstranění netarifních překážek. Může jít o otevření trhu veřejných zakázek a služeb. Mezi netarifní bariéry také patří harmonizace norem a standardů pro výrobky. Evropská unie například zakazuje používání určitých hormonů při produkci masa a chce tyto normy uplatňovat i na maso dovážené ze třetích zemí.  

Kromě toho obchodní dohody upravují pravidla pro investování a stanoví postupy pro řešení sporů kvůli investicím.  Soukromá společnost se může soudit se státem, kde investuje, pokud se cítí poškozena jeho rozhodnutím. 

CETA

Zkratka CETA se odvíjí od anglického názvu „Comprehensive Economic and Trade Agreement“. Oznámení o zahájení jednání EU-Kanada bylo výsledkem summitu organizovaného českým předsednictvím Rady v květnu 2009. Vyjednávání o CETA byla dokončena v září 2014. Tento měsíc by měly země EU dohodu podepsat, nicméně než bude moct vstoupit v platnost, musí být schválena Evropským parlamentem. Nejdřív o ní bude hlasovat parlamentní výbor pro mezinárodní obchod (zřejmě v prosinci) a poté ještě celé plénum. V platnost by pak mohla CETA vstoupit už příští rok.

Vyjednané obchodní dohody

Evropská unie završila kromě CETA několik dalších jednání, ale dané dohody ještě nevstoupily v platnost. Jedná se o následující země nebo jejich sdružení: