To je cíl projektu „Lékárna, která pomáhá přestat kouřit“, připraveného odborníky týmu Kardiovize Brno 2030, který je součástí Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC). Získali na něj dotaci z programu Ministerstva zdravotnictví ČR „Rozvojové projekty zdravotní péče“ pro rok 2016.

„Projekt si klade za cíl přispět ke zvýšení počtu kuřáků, kteří se pokusí odvykat kouřit, zejména mezi klienty nemocničních lékáren, se speciálním zaměřením na pacienty před plánovanou operací,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu MUDr. Ondřej Sochor.

V rámci aktivit programu vznikl vzdělávací kurz pro lékárníky a farmaceutické asistenty z nemocničních lékáren, podpůrný elektronický (e-learningový) program, snahou je proškolit cílovou skupinu lékárníků a farmaceutických asistentů, zaškolit a informovat lékaře zapojených nemocnic. „A také přispět ke zvýšení informovanosti o rizicích kouření se zaměřením na rizikovou skupinu právě pacientů před operací,“ přiblížil Sochor.

První školení se uskutečnila na konci října v Praze, další je tam naplánováno na 25. listopadu. V Hradci Králové bude školení 12. listopadu a v Brně 9. prosince. S FNUSA-ICRC se na projektu podílí i obecně prospěšná společnost PACE 2015, zaměřující se na zlepšení péče o pacienta zejména v oblasti komunikace, v čele s ředitelkou PharmDr. MVDr. Vilmou Vranovou, Ph.D.

„Lékárna, která pomáhá přestat kouřit“ doplňuje dlouhodobou aktivitu Kardiovize Brno 2030 zmapovat aktuální zdravotní rizika Brňanů a do roku 2030 je minimalizovat prostřednictvím preventivních programů. Například na potenciální či začínající mladé kuřáky se zaměřuje program Kardiovize Brno 2030 „10 důvodů proč nekouřím“ (facebook.com/procnekourim).

Průřezová studie Kardiovize Brno 2030 ukázala, že v brněnské populaci ve věkové skupině 25-64 let kouří 23,5 procenta mužů a 20,5 procenta žen. Bývalých kuřáků je mezi muži 31,3 procenta a mezi ženami 23,2 procenta. Že jsou pravidelně exponováni cigaretovému kouři (pasivní kouření) uvedlo 34 procent dotázaných, a to nejčastěji v restauracích (25,5 procenta). Denní pasivní vystavení tabákovému kouři uvedlo necelých devět procent.

Z celkového počtu 2152 respondentů bylo 77,5 procenta pro zřízení nekuřáckých restaurací (86,9 procent ve skupině celoživotních nekuřáků a 55,3 procenta ve skupině aktivních kuřáků). Alespoň jednou týdně navštěvuje restaurace a podobná stravovací zařízení 29,9 procenta respondentů studie, z této skupiny by 79 procent preferovalo nekuřácké restaurace a jen 9,5 procenta je proti.