V případě osobní dopravy je tak vysoká ztráta způsobena hlavně stávajícím systémem úhrad od objednatelů veřejné dopravy, kteří, pokud nedojde ke změně, současnou rekordní inflaci zohlední až v platbách v roce 2024. „V době průměrné inflace kolem tří procent nám tento systém nevadil, dnes je však propad mezi našimi reálnými náklady a platbami od krajů a státu dramatický. Osobní železniční dopravu nicméně vnímáme především jako službu občanům, a proto se nejdříve snažíme na změnách v systému úhrad dohodnout s objednateli. Nepřistoupili jsme tak zatím ani k redukci spojů, ani k plošnému zdražování cen pro koncové zákazníky, jak by to udělala většina podnikatelů. Pevně věřím, že se tento stav podaří společnými silami narovnat, protože potřebujeme investovat do obnovy vozidel, bez které by železnice přestala být konkurenceschopnou alternativou silniční dopravě,“ říká Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel Českých drah.

Osobní doprava

Výnosy osobní dopravy byly v období od ledna do června 2022 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ovlivněny pozitivním vývojem v přepravě cestujících, který se projevil růstem tržeb z prodeje jízdenek na téměř 4 miliardy korun (meziročně +2,1 miliardy Kč). Za prvních šest měsíců roku využilo vlaky Českých drah 75 milionů cestujících (meziročně +25 milionů). Rostl přepravní výkon a díky oživení v mezinárodní dopravě také průměrná přepravní vzdálenost až na 48 kilometrů (meziročně +8 km). „Po ukončení protikoronavirových opatření jsme měli našlápnuto na černou nulu. Do vlaků se vracejí cestující, rostou tržby a zavedená úsporná opatření fungují. Bohužel, zdražení nás dohnalo stejně jako domácnosti a další firmy. Nejvíc jsme si připlatili za elektřinu, naftu a náhradní díly. Mateřská společnost České dráhy tak vykázala ztrátu necelých 1,2 miliardy korun,“ dodává Michal Krapinec.

České dráhy plánují v následujících deseti letech investovat do nákupu vlaků až 100 miliard korun. K zahájení jízdního řádu 2022 a během letošního roku ČD uvedly do provozu přes 110 nových vozidel. Jde například o InterJety, aktuálně nejmodernější vlaky v Evropě, jednotky RegioPanter pro regionální tratě nebo lokomotivy Vectron.

Dopravce však trápí pozdní dodávky nových vozidel a neustálé prodlužování termínů oprav a modernizací prováděných u externích dodavatelů.

Nákladní doprava

Navzdory bezprecedentnímu růstu takřka všech nákladových vstupů, nedostatku některých součástek v průmyslu a přes řadu negativních dopadů plynoucích z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině se v segmentu nákladní dopravy podařilo udržet kladný výsledek hospodaření. Skupina ČD Cargo zakončila první pololetí 2022 v zisku 126 milionů korun a v meziročním srovnání odvezla o 1,4 milionu tun zboží více, díky čemuž vzrostly výnosy o 635 milionů korun.  „K těmto pozitivním výsledkům přispěla pokračující expanze na zahraničních trzích, především v Rakousku, Německu, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku, a ve srovnání s pololetím roku 2021 rovněž nově vzniklá společnost ČD Cargo Adria působící na chorvatském území. Výsledkem je skutečnost, že již více jak 62 % výkonů je realizováno v mezinárodní dopravě, a ČD Cargo tak adekvátně a pružně reaguje na změnu zbožových toků vyvolaných právě například válečným konfliktem na Ukrajině,“ přibližuje situaci Tomáš Tóth, předseda představenstva ČD Cargo, největší dceřiné společnosti mateřských Českých drah. Tento rozvoj by nebyl možný, pokud by Skupina ČD Cargo nepokračovala v investicích do obnovy a modernizace parku nákladních vozů a lokomotiv, což je nezbytná podmínka pro úspěšné působení železničního dopravce na evropském dopravním trhu. Výše investic za první pololetí roku 2022 dosáhly hodnoty téměř 2 miliardy korun.

Také ostatní dceřiné společnosti byly ziskové a ke konsolidovanému výsledku Skupiny České dráhy přispěly sumou 135 milionů korun.