Schválila:
- věcný záměr zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb.

Přerušila:
- návrh zákona, kterým se mění zákon č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, 
- věcný záměr zákona o sociálním podnikání.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony:
Hlavním cílem novely zákona je odstranit nedostatky právní úpravy přijaté před více než patnácti lety. Navrhovaná novela také reaguje na aktuální změny v právním řádu České republiky. V oblasti státního dozoru je navrhováno zavedení koordinovaného systému dozoru s hlubší oborovou specializací, posílení úlohy krajských hygienických stanic, obecních živnostenských úřadů, Ministerstva pro místní rozvoj a krajských úřadů. Zcela nově je navrhována úprava přestupků právnických a podnikajících fyzických osob.
Obce by měly nově zajišťovat pohřbení osob, která nesjednal nikdo jiný, v přenesené působnosti. Uvedená změna zefektivní posuzování náhrad účelně vynaložených nákladů na pohřbení a přispěje ke sjednocení rozdílných postupů při vymáhání pohledávek po dědicích. Dalším z nosných témat navrhované právní úpravy je v reakci na ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva zajištění pietního zacházení s těly mrtvě narozených dětí. V případě zájmu rodičů je navrhováno umožnit také pietní zacházení s plody po potratech a jejich následné pohřbení.
Zákon předkládá Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Věcný záměr zákona o sociálním podnikání:
Hlavním cílem zákona bude podpořit rozvoj sektoru sociálního podnikání. Věcný záměr reaguje na potřebu vytvoření jednotného právního prostředí pro sociální podnikání, neboť v současné době panuje v pojetí definičních znaků subjektů sociálního podnikání značná nejednotnost, kdy si jednotlivé ústřední orgány státní správy stanoví vlastní definice sociálních podniků.
Zákon bude legálně definovat sociální podnikání jako podnikatelskou činnost zaměřenou jak na dosahování zisku, tak na společenský prospěch. Zisk ze sociálního podnikání bude nutné z více jak 50 % využít na společensky prospěšnou činnost nebo na další rozvoj sociálního podniku. Sociální podnikání se bude vyznačovat transparentním nakládáním se ziskem a důrazem na dobré mravy vně i uvnitř podniku. Sociální podnikání bude přinášet prospěch sociální i environmentální a bude respektovat místní potřeby.
Věcný záměr předpokládá, že zákon o sociálním podnikání nebude vytvářet novou právní formu, pouze stanoví existujícím osobám podmínky pro získání statusu sociálního podniku, případně integračního sociálního podniku. Tyto statusy budou moci získat jak obchodní korporace, tak neziskové organizace a také fyzické osoby podnikající.

K získání statusu sociálního podniku bude nutné splnit řadu podmínek, které zajistí transparentnost a společenskou prospěšnost sociálních podniků. Osoby, které nebudou mít status vyplývající ze zákona o sociálním podnikání, se nebudou moci označovat jako sociální podniky.

Věcný záměr předpokládá, že se statusem sociálního podniku budou spojeny benefity, jejichž návrh bude připraven ministryní práce a sociálních věcí ve spolupráci s ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a ministrem průmyslu a obchodu ve Strategii rozvoje sociálního podnikání do konce roku 2016.

Sociální podnik, mezi jehož zaměstnanci bude alespoň 30 % osob ze skupin znevýhodněných na trhu práce, kterým bude tento podnik kromě placeného zaměstnání zajišťovat psychosociální podporu, bude mít nárok na status integračního sociálního podniku. S ním budou spojeny další benefity nad rámec výhod dostupných běžným sociálním podnikům.

O udělení statusů sociálního podniku a integračního sociálního podniku, stejně jako o jejich odnětí v případě nesplnění podmínek, bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ve správním řízení.

Věcný záměr dále předpokládá, že zákonem bude zřízena Rada pro rozvoj sociálního podnikání coby poradní orgán vlády.
Právní regulace sociálních podniků a následné zakotvení konkrétních benefitů pro tyto podniky podpoří iniciativu jednotlivců i komunit zakládat sociální podniky s cílem aktivně řešit problémy v jejich obcích a regionech. Rozvoj sociálních podniků přispěje i k zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce a řešení problémů spojených s chudobou a sociálním vyloučením. V neposlední řadě může jasné legislativní ukotvení sociálních podniků usnadnit rozhodování finančních institucí, zda těmto podnikům poskytovat za určitých zvýhodněných podmínek finanční podporu. 
Zákon předkládá Úřad vlády ČR -Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády.
LRV projednávání tohoto návrhu zákona přerušila.

Věcný záměr zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb:

Návrh věcného záměru předpokládá vypracovat pro oblast stavebních výrobků jeden právní předpis, který souhrnně upraví jak podmínky pro dodávání výrobků na trh (pokud tyto nejsou stanoveny nařízením (EU) č. 305/2011) a na stavbu/staveniště, tak pro jejich navrhování a použití do staveb v ČR.

Současný systém několika právních předpisů platných pro oblast stavebních výrobků je složitý a pro podnikatele mnohdy nepřehledný a těžko aplikovatelný. Liší se např. podmínky při uvádění harmonizovaných a neharmonizovaných stavebních výrobků na trh, pro některé skupiny výrobků nejsou stanoveny povinně deklarované vlastnosti pro jejich použití do staveb v ČR, nejsou definovány požadované úrovně a třídy těchto vlastností. Existující požadavky jsou roztříštěné v mnoha předpisech a jsou obtížně dohledatelné. Odpovědné osoby, jako jsou projektanti a zhotovitelé, nemají proto často dostatek informací nezbytných pro výběr optimálního stavebního výrobku a jeho použití v konkrétní stavbě. Neexistuje možnost kontroly nad výrobky dodávanými přímo na stavbu/staveniště, přestože, zejména u staveb velkého rozsahu, je takových výrobků podstatná část.

Proto budou pro potřeby navrhování a použití stavebních výrobků stanoveny požadované deklarované charakteristiky skupin výrobků a specifikovány požadované technické parametry (úrovně a třídy vlastností). Pro zajištění kontroly dodávání stavebních výrobků přímo na stavbu předpokládá návrh rozšíření kompetencí ČOI.

Na přípravě věcného záměru se podíleli zástupci ústředních orgánů státní správy, zainteresovaných svazů a asociací, autorizovaných osob, ČOI a dalších experti.
Zákon předkládá Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
LRV doporučila návrh schválit ve znění jejího stanoviska.