Naposledy se chroust maďalový v oblasti rojil v roce 2015. Na Moravské Sahaře tehdy podle lesníků ohrožoval 6 500 hektarů lesů. Dnes se vyskytuje i na Hodonínské doubravě, takže se areál zvětšil na osm tisíc hektarů. A to jen státních lesů. Chroust ohrožuje i lesy obecní a soukromé. „Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se ale i na kořenech starších stromů, které mohou po oslabení suchem také hynout. Populační hustota ponrav v půdě je dlouhodobě mimořádně vysoká,“ uvádí Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.

V oblasti rostou mladší porosty asi na 650 hektarech. Od roku 2015 ponravy poškodily kořeny stromů na téměř 147 hektarech lesa, což je asi 40 procent v tomto období uměle či přirozeně obnovených tamějších lesních ploch. Znalec vyčíslil ztrátu na téměř 21 milionů korun. I letos připravovaly Lesy ČR, tak jako v roce 2015, letecký zásah. „Podle požadavku krajského úřadu jsme zadali zpracování biologického hodnocení záměru. Znalec v něm zásah označil jako rizikový z hlediska zájmů ochrany přírody a možnost získání potřebných zákonných výjimek zhodnotil jako málo reálnou. O provedení zásahu jsme tedy už Jihomoravský kraj nežádali. Ten v minulosti náš záměr kvůli ochraně přírody zamítl a podle letošního posudku bylo vyhovění žádosti vyloučené,“ říká Libor Strakoš, krajský ředitel Lesů ČR ve Zlíně.

Další hrozbou pro borové porosty v oblasti je aktuální přemnožení můry sosnokaze. V roce 2018 se tento škůdce vyskytoval na 2250 hektarech lesa. Letos se očekává rizikové ohrožení dalšího tisíce hektarů. Naposled se tento škůdce v zemi ve velkém rozšířil ve 30. letech minulého století. „Housenky žijí v korunách a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy obtížně regenerují a postupně hynou,“ popisuje Martin Zavrtálek s tím, že také můru sosnokaze by zastavil chemický postřik.

Oba škůdce v zasažené oblasti zkoumají studenti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pod vedením profesora Emanuela Kuly: „Příčinou velkých škod způsobených chroustem jsou příhodné stanovištní podmínky pro tohoto škůdce, minimální vliv přirozených nepřátel a omezené možnosti vlastníka lesa k uplatnění obranných opatření. Z kontroly množství vajíček můry sosnokaze vyplývá několikanásobné překročení kritické hranice,“ upozorňuje.