Na Perninském rašeliništi, někdy zvaném i Abertamské, se bezmála půl století průmyslově těžila rašelina – v letech 1956 až 2000. Podle odhadů se jí vytěžilo 600 až 900 tisíců metrů krychlových, často nešetrným frézováním až do sedmimetrové hloubky. Poté bylo území technicky rekultivováno, ale vodní režim na 66 hektarech nejpoškozenější plochy obnovily až Lesy České republiky. „V celé zemi vracíme stovkami projektů vodu do krajiny. V této oblasti je naprosto nezbytnou podmínkou rozvoje vegetace. Obnovili jsme tak evropsky významnou lokalitu a přírodní památku. Území bývalo i botanicky mimořádné. Věřím, že zase bude,“ řekl Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR.

Pro oživení rašeliniště byla klíčová vysoká hladina vody. „Proto jsme v původních odvodňovacích kanálech vybudovali 390 různých přehrážek a dva kamenné vzdouvací objekty, vyhloubili jsme i osm tůní. Kvůli zpomalení odtoku vody se zahrnuly tříkilometrové meliorační příkopy a po celé ploše vznikla kaskáda 24 nízkých rašelinových poldrů zpomalujících povrchový odtok srážek,“ vysvětlil krajský ředitel Lesů ČR Miroslav Rozner z Karlových Varů. Došlo i na úpravy vegetace, odstranily se náletové dřeviny a vysadily rašelinné kleče, takže má území otevřený a přírodní ráz. Oblast je nyní veřejně přístupná, přes mokřiny vede až k molu s pozorovatelnou a informačními tabulemi nový dřevěný povalový chodník.

nový rašelinový poldr
(foto - Petr Jakubes)

Podle Vladimíra Melichara, který projekt inicioval a následně odborně dozoroval, svědčí proměna místa i návrat k původním přírodním podmínkám řadě ohrožených druhů rostlin i živočichů. Patří mezi ně například šicha černá, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, rosnatka okrouhlolistá nebo vzácná ostřice chudokvětá. „Místo je také domovem ohrožených druhů hub, třeba holubinky rašelinné nebo rozděrky vzplývavé. Faunu zde zastupují mizející rašelinomilné druhy motýlů, mezi nimi žluťásek borůvkový, perleťovec severní nebo modrásek stříbroskvrnný. Rašeliniště je biotopem zmije obecné a ještěrky živorodé a lokalitu vyhledává i zajímavé ptactvo, jeřáb popelavý, skřivan lesní, linduška luční, bekasina otavní a vzácný tetřívek obecný,“ zmínil.

Tento krušnohorský projekt spolufinancovala Evropská unie prostřednictvím Operačního programu životní prostředí. Podnik v posledních letech obnovil rašeliniště také v Jizerských horách i jižních Čechách a připravuje další čtyři obdobné projekty – opět v Jizerských a Krušných horách a dva v jižních Čechách.