„Obě nominované památky jsou příkladem vynikající obnovy. V Loňském roce získala cenu Patrimonium pro futuro obnova zámeckého areálu Navarov. Samozřejmě by mě velmi potěšilo, kdyby se podařilo i v tomto roce získat tuto významnou cenu pro Liberecký kraj,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Kostel Povýšení sv. Kříže v Jablonci nad Nisou lze bez nadsázky označit za slohově nejčistší secesní sakrální stavbu nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Byl postaven v letech 1900 až 1902 podle projektu Josefa Zascheho. Jednolodní secesní stavba je zajímavá uplatněním zavěšené skořepinové klenby lodě a železobetonové konstrukce, pronikající do sakrální architektury ze soudobých industriálních objektů. První rozsáhlejší oprava interiérů proběhla v roce 1971 v souvislosti se špatným, dlouhodobě zanedbaným stavem kostela. V průběhu oprav, jichž se zhostilo JZD Zlatá Olešnice, kostel sloužil jako sklad a klempířská dílna.

Prostor byl znovu vysvěcen až v roce 1982, kdy zároveň došlo k přetření původní dekorativní výmalby presbytáře. Na lepší časy se začalo blýskat po roce 1989. V letech 1998 až 1999 byla vyměněna střešní krytina a klempířské prvky a v letech 2001–2005 se dočkal obnovy i vnější plášť. O pět let později proběhlo restaurování štukové výzdoby pilířů v lodi kostela, kde polovina štuků chyběla nebo byla poškozena zatékáním a následným mrazem. Interiér starokatolického kostela Povýšení sv. Kříže v Jablonci prošel postupnou restaurací v letech 2013 až 2018.

V roce 2018 byl v Liberci restaurován mariánský sloup, připisovaný Matyáši Bernardu Braunovi a jeho dílně. Jednalo se o náročný úkol, při němž bylo třeba postupovat nanejvýš citlivě a šetrně. Díky precizní práci restaurátora se však podařilo dílo úspěšně obnovit.

Barokní pískovcový sloup, připisovaný Matyáši Bernardu Braunovi a jeho dílně, se nachází ve střední části bývalého hřbitova při kostele Nalezení sv. Kříže v Liberci. Sousoší nechal v letech 1719 až 1720 postavit panský hejtman Karl Christian Platz z Ehrenthalu. Původně se nacházelo na dnešním Sokolovském náměstí, odkud bylo v roce 1877 přeneseno na současné místo.

Mariánský sloup byl naposledy restaurován v roce 1972, roku 2002 došlo k výměně schodiště. Stav památky odpovídal jejímu stáří, použitému druhu kamene i místním klimatickým podmínkám. Pískovec byl na mnoha místech hloubkově popraskán, povrch kamene byl pokryt sádrovcovými výkvěty a napaden mikroorganismy, mechy a lišejníky. Patrné byly starší zásahy, především cementové vysprávky ztrácející soudržnost. Sochy byly vysekány z velmi kvalitního pískovce a jejich poškození proto nebyla tak rozsáhlá. Starší polychromie povrchu se nedochovala, v minulosti byla zcela odstraněna. Loni se sloup dočkal další celkové restaurace. Jednalo se o náročný úkol, při němž bylo třeba postupovat nanejvýš citlivě a šetrně. Díky precizní práci restaurátora se však podařilo dílo úspěšně obnovit.

Vítězem soutěže Patrimonium pro futuro se stane ta památka, která získá na webu (ZDE) největší počet hlasů. Její jméno bude oznámeno na slavnostním předávání cen Patrimonium pro futuro 2. října na zámku Lemberk. Hlasovat lze do pondělí 16. září.