„Podle našeho názoru je rozhodčí nález právně vadný. Škoda Transportation dodala lokomotivy s více než pětiletým zpožděním a stále se vyjednává s DB Netzo tom, aby mohly jezdit na německém území. Ani po jedenácti letech od podpisu smlouvy tak nelze lokomotivy plně využívat v Německu,“ komentuje výsledek arbitráže předseda představenstva ČD, a.s., Pavel Krtek.

Navzdory prodlení s dodávkou lokomotiv přiznal rozhodčí soud Škodě Transportation nárok na inflační navýšení kupní ceny o cca 760 mil. korun (včetně DPH), a to i ve vztahu k částkám, které již byly uhrazeny. Navíc existuje názor, že jeden z rozhodců pracující pro poradenskou skupinu Ernst & Young, která současně v téže věci poskytovala služby společnosti Škoda Transportation, by mohl být podjatý.

„Rozhodčí soud popřel požadované nároky ČD jako zákazníka, který ačkoliv dodnes nedostal zboží se všemi potřebnými doklady, musí výrobci zaplatit nejen doplatek kupní ceny, ale i další částky. Na ranním zasedání se představenstvo společnosti usneslo, že využijeme všechny právní prostředky k tomu, abychom rozhodčí nález zvrátili,“ dodává Pavel Krtek. Vedení ČD zároveň pověřilo interní audit ČD, aby prošetřil a zdokumentoval historii zakázky.

Smlouva na dodávku lokomotiv řady 380 ČD, podle označení výrobce typ Škoda 109E, byla mezi Škodou Transportation a Českými drahami podepsána v roce 2004. Rozhodčí doložka byla součástí smlouvy od samého počátku, což je také důvod, proč spor nemohl řešit soud. Spory mezi ČD a Škodou Transportation začaly v roce 2009, kdy měly být dodány první lokomotivy. V roce 2010 proto České dráhy zastavily některé platby. V roce 2012 Škoda Transportation v situaci, kdy dosud nebyla dodána jediná lokomotiva ani povolení k provozu, zažalovala České dráhy o 216 miliónů Kč plus úroky jako doplatek kupní ceny. Žalobu později průběžně rozšiřovala až na částku 1,433 miliardy Kč. Současné představenstvo Českých drah spor zdědilo po předchozích vedeních.

České dráhy nesouhlasí s průběhem rozhodčího řízení z následujících důvodů:

Rozhodce Mgr. Milan Polák může být podjatý, protože je pracovníkem skupiny Ernst & Young, která vypracovávala pro Škodu Transportation znalecké posudky.

Škodu Transportation zastupovala u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR ve sporu s Českými drahami advokátní kancelář, jejíž zástupce je současně místopředsedou rozhodčího soudu.

Rozhodčí soud se prakticky vůbec nezabýval prodlením Škody Transportation s pozdním dodáním lokomotiv a povolením k jejich provozu.

Rozhodčí soud dovodil neplatnost sjednané smluvní pokuty na základě absurdního argumentu, že není jasné, zda se stanovené procento smluvní pokuty vztahuje na kupní cenu s DPH nebo bez DPH.

Rozhodčí soud svým rozhodnutím za ČD a proti její vůli uzavřel s ŠT dodatek ke smlouvě, kterým přiřkl Škodě Transportation 760 mil. Kč jako navýšení kupní ceny o inflaci. Vlastně tak „odměnil“ ŠT za to, že dodávku nerealizovala včas.

Rozhodčí soud přiznal Škodě Transportation doplatek kupní ceny, přestože lokomotivy dosud není možné řádně provozovat v Německu.

Rozhodčí soud vydal svůj nález i přesto, že Obvodní soud pro Prahu 1 v odůvodnění svého usnesení z 2. 11. 2015 uvedl, že rozhodčí soud má řízení mezi ČD a ŠT přerušit do doby, než bude rozhodnuto o žalobě na vyloučení Mgr. Milana Poláka z důvodu podjatosti.

Pod rozhodčí nález se podepsali pouze dva ze tří členů rozhodčího senátu.