Podle výzkumu, který si hlavní město nechalo vypracovat, je situace Pražanů v?ekonomickém a psychickém ohledu stabilní a již od podzimu se neudály větší změny. Situace je však problematická zejména pro některé podnikatele a nízkopříjmové skupiny, naopak nejlépe se situaci přizpůsobují lidé v?důchodovém věku.

Co se týče konkrétních čísel, asi 20 % domácností bylo nuceno se uskromnit v?době pandemie, ovšem přibližně 50 % Pražanů zapojených do výzkumu se situace v?zásadě nedotkla. U ostatních, výhradně živnostníků a podnikatelů, je však situace stále komplikovaná. Zlepšení je zároveň patrné u obav ze ztráty zaměstnání, které se vrátily podobnou úroveň z jara loňského roku – o své pracovní místo se obává cca 16 % lidí.

Z?výzkumu také vyplynulo, že nadpoloviční většina Pražanů má důvěru v?magistrát a vedení městských částí. „Zde je vidět, že ze strany hlavního města jsme udělali mnoho důležitých a správných kroků. Ať už to byla komunikace směrem k?veřejnosti, vytvoření webu covid.praha.eu pro nalezení nejbližšího termínu na testování, kampaně k?očkování a proti fake news, informování pomocí letáků do schránek, nebo podpora podnikatelů pomocí programu COVID Praha a odpuštění různých poplatků,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib. 

Obavy lidí z nakažení nemocí covid-19 se postupem času stále snižují. „Navzdory neustále se snižujícímu počtu nakažených koronavirem se Pražané částečně obávají rizika nákazy koronavirem v?hromadné dopravě, a to i přes to, že různé na sobě nezávislé výzkumy i z jiných zemí a měst potvrdily jako nejrizikovější prostředí pracoviště nebo domácnosti. Dále panují obavy z návštěv lékaře nebo ve zdravotnických zařízeních, a to kvůli vysokému počtu lidí v uzavřených prostorách. Méně se pak lidé obávají nákazy ve škole nebo obchodě. Pobyt venku je považován za nejméně rizikovou aktivitu,“ doplnil Petr Hlubuček, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast bezpečnosti. 

Nejmarkantněji viditelný dopad má krize způsobená pandemií na stavebnictví a na služby z oblasti kadeřnictví, kosmetiky či účetnictví. Podle výzkumu došlo v minulém roce k mírnému poklesu odhlášených živností ve všech odvětvích oproti předchozímu roku, pravděpodobně kvůli různým finančním kompenzacím. „Za město se v rámci našich omezených možností snažíme poskytnout pražským podnikatelům maximální možnou podporu, aby na ně koronavirová krize nedopadala tak tvrdě. V městských prostorách odpouštíme nájemné nebo na něj poskytujeme slevy a na obdobném principu šetříme provozovnám náklady, pokud mají předsunutý prodej nebo restaurační zahrádku. I letos počítáme se zachováním tempa investic, abychom pomohli pražské ekonomice k rychlejšímu restartu,“ řekl Pavel Vyhnánek, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu.

Z?výzkumu také vyplynulo, že více než dvě třetiny Pražanů jsou rozhodnuty nechat se očkovat, nebo již byly naočkovány, a pouze 16 % se nechce nechat očkovat vůbec. Zájem o očkování přitom roste s?věkem. Nejčastější pochyby jsou pak v?souvislosti s bezpečností vakcín, kdy se lidé obávají některých značek. Veřejnost také považuje ze 71 % za nutnost, aby vakcíny pro ČR schválila Evropská léková agentura. Nutné to pak není pouze podle 18 % dotázaných.

„Zájem o očkování ze strany Pražanů je stále velký, celkově se jedná o více jak dvě třetiny lidí. Důkazem správného postupu při očkování širší veřejnosti v hlavním městě může být i Metropolitní očkovací centrum, které neustále navyšuje kapacitu a lidé si fungování centra chválí ve všech ohledech, ať už se jedná o prostředí, personál, nebo dostupnost,“ dodala radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Milena Johnová. 

Výzkumu agentury STEM pro hlavní město Prahu se zúčastnilo více jak tisíc lidí. Sběr dat byl uskutečněn krátce po konci nouzového stavu, v době platnosti stále přísných restriktivních opatření (celkové uzavření škol, uzavření většiny obchodů, povinnost respirátorů v budovách a na veřejných místech). Výsledky tak reflektují stav veřejného mínění v Praze v této krizové situaci.