Pro územní rozhodnutí a stavební povolení je totiž změna stávajícího, již 20 let platného územního plánu, často jedinou brzdou. Mnohdy se však jedná o záměry ve veřejném zájmu, jako transformace velkých zanedbaných území či veřejnou vybavenost. Pořízení změny územního plánu se řídí stavebním zákonem a jedná se o složitý proces projednávání a schvalování, který trvá minimálně jeden až dva roky.

„Jsme první vedení města, které za celou dobu platnosti stávajícího územního plánu provedlo kompletní inventuru jeho změn. Těch je v různých fázích jejich pořizování přes tisíc. Každá další nová změna logicky značně zpomaluje všechny ostatní. Nejdůležitější je v současné chvíli dokončení aktuálně pořizovaných změn a stabilizace situace před veřejným projednáním nového územního plánu (Metropolitního plánu), který je v tomto volebním období naší společnou koaliční prioritou,“ vysvětluje první náměstek primátora Petr Hlaváček.

Doporučující usnesení ohledně nepořizování jednomyslně schválil Výbor pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP. „Znění usnesení umožňuje ve zvlášť odůvodněných případech udělit i výjimku, například pro transformace zanedbaných území, tzv. brownfieldů, či jiné změny žádané přímo samosprávami pražských městských částí,“ doplňuje předseda výboru Petr Zeman.

Právě vedení všech městských částí, ale i zastupitelé hl. m. Prahy a zástupci developerů, byli informováni o tomto plánovaném kroku s několikaměsíčním předstihem už v červnu 2019. „Zásadní pro nás bylo, aby všechny městské části stihly ve svých komisích, výborech a orgánech včas projednat veškeré doposud ještě nepodané požadavky na změny územního plánu a včas je doručit Odboru územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy. Díky pečlivé inventuře a intenzivní komunikaci se všemi starosty a starostkami nyní víme, že na konci září skutečně můžeme udělat tlustou čáru,“ shrnuje situaci náměstek Petr Hlaváček.

Architekt Filip Foglar z Hlaváčkova týmu vysvětluje stav změn i na názorných číslech: „Zjistili jsme, že všech změn, které se za dobu platnosti stávajícího územního plánu od roku 1999 dodnes nashromáždily, je 6 980. Tolik jich v současnosti evidujeme. Ať už byly změny vydány, byly v některé fázi zastaveny nebo se stále pořizují, musely se jimi zabývat desítky zaměstnanců Magistrátu hlavního města Prahy, Institutu rozvoje a plánováno hlavního města Prahy i zastupitelů.“  Všechny tyto změny zabírají 336,1 km2, což je 68 procent území Prahy. „Pro vaši představu, to znamená 367,4 změn ročně, tedy že každý den do systému přibývá jedna změna územního plánu. To je pro územní plánování v Praze a rozvoj hlavního města úplně smrtící,“ doplňuje Filip Foglar.

„Kromě projektu měření lhůt ve stavebním řízení je i tento krok ke zrychlení procesů ve stavebnictví nutný. Bere ohled na co nejhladší průběh projednání a úspěšné přijetí připravovaného Metropolitního plánu, aby bylo možné probíhající změny územního plánu zapracovat do toho nového,“ připomíná místopředseda výboru Tomáš Murňák.

S navrženým postupem souhlasí i ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč: „V současné době probíhá vyhodnocování připomínek obdržených ke společnému jednání o návrhu nového územního plánu. Souhlasím s doporučením Petra Hlaváčka, že v závislosti na harmonogramu, vypořádání těchto připomínek a doby úprav dokumentace pro veřejné projednání je třeba stanovit nejzazší termín pro schválení pořizování nových změn současného územního plánu. Návrhy na změny doručené pražskému magistrátu po konci září by mělo Zastupitelstvo hlavního města Prahy začít odmítat, jelikož je pravděpodobně nebude možné včas projednat a do návrhu nového územního plánu zapracovat.“