Tyto skutečnosti potvrzují kvalitní nastavení řídícího a kontrolního systému IROP a zároveň výbornou práci vybraných příjemců při realizaci projektů, které kladou na příjemce velmi vysoké nároky. Jedná se totiž o projekty finančně nákladné a technicky komplikované.

„Inicioval jsem snahu nejpostiženějších členských států EU, abychom společně apelovali na Evropskou komisi, že je nutné upravit pravidla směrem k flexibilnějšímu využití evropských dotací pro naše členské státy. Aktuální krize dopadá i na příjemce, kteří své projekty realizují v prostředí přerušených dodavatelských řetězců, nedostatku stavebních materiálů i pracovních sil, takže je pro řadu z nich těžké projekty dokončit ve stanoveném termínu,“ uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Podrobnosti ke snaze ČR a dalších postižených států, kterou inicioval ministr Ivan Bartoš, najdete ZDE.

„Jsem rád, že rozsáhlá kontrolní akce NKÚ potvrdila správné nastavení kontrolních procesů na straně Ministerstva pro místní rozvoj. Jsme si vědomi nepříjemné situace, ve které se příjemci a obecně zadavatelé veřejných zakázek na stavební práce v poslední době ocitli vlivem nedostatku pracovníků a stavebních materiálů. Na úrovni EU se proto Česká republika snaží spolu s dalšími členskými státy vyjednat mj. prodloužení období způsobilosti výdajů o rok déle, tedy do roku 2024”, říká náměstek ministra pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.

MMR zároveň zpracovalo metodické postupy, které by měly napomoci příjemcům, kteří by se mohli dostat do časové tísně tak, aby nemuseli odstupovat od realizace celých projektů.

NKÚ prověřoval MMR jakožto poskytovatele dotace a zároveň Řídicí orgán IROP, dále pak Centrum pro regionální rozvoj České republiky jakožto zprostředkující subjekt, který mimo jiné vykonává hodnocení a kontroly projektů spolufinancovaných z IROP, a 13 náhodně vybraných příjemců.

Zachování, ochrana a rozvoj kulturního dědictví ČR a obnova nejvýznamnějších památek je dlouhodobou prioritou MMR, na kterou klade při vyjednávání s EU vysoký důraz. Pro období 2021-2027 se podařilo vyjednat téměř 9 miliard Kč právě pro oblast kulturního dědictví a cestovního ruchu, z toho 3,5 miliardy Kč bude určeno opět na národní kulturní památky a památky UNESCO.