Do obou škol jich zamířila více než desítka. Zdravotníci se sanitou a dalším vybavením, chemičtí specialisté, instruktor kurzu základní přípravy, ale i armádní nováček, či instruktoři nejnáročnějšího kurzu AČR „Komando“ i s výzbrojí, zástupkyně žen v armádě, účastníci zahraničních operací.

Ti všichni předali žákům nejen velmi rozsáhlé kvantum informací o armádě, ale i dovednosti v první pomoci či protichemické ochraně.

„Vyškov je centrem výcviku naší armády a prochází jím každý voják,“ řekl hned v úvodu podplukovník Hynek Pavlačka z vyškovského Centra speciální přípravy, který dětem poté vysvětlil náročnou cestu vojenského profesionála od samotného vstupu do armády, přes jeho další kariérové, odborné i velmi specializované vzdělávání a výcvik, až po plnění těch nejnáročnějších úkolů v zahraničních operacích.

„Připravujeme vojáky pozemních i vzdušných sil. Máme k tomu ty nejlepší instruktory, učebny, trenažery, techniku, cvičiště, včetně těch speciálních vojenského výcvikového prostoru Březina. Jedním z našich úkolů je připravit jednotky do operací ať už v Afghánistánu, či Mali, a to tak, abychom je maximálně přiblížili podmínkám, které je v těchto zemích čekají, tedy nejen je vycvičit, ale naučit je také například kulturním odlišnostem,“ vysvětlil podplukovník Pavlačka, který sám sloužil v několika misích a z té poslední afghánské se vrátil teprve před pár dny.

Proč jste vstoupil do armády, ptaly se děti

A k tomu také mířily četné dotazy dětí: „Jaká je pracovní doba vojáka? To se během půl roku nedostane vůbec domů, nemá dovolenou? A co rodina, jak ta to doma zvládá?“

A další zvídavé dotazy žáků směřovaly na vojína Petra Sedláře, účastníka vyškovského kurzu základní přípravy, který je ve vojenském teprve sedmým týdnem. „Proč jste se pro tuto kariéru rozhodl? Jak je to náročné fyzicky? Už jste se dostal do situace, že jste měl pocit, že už to nezvládnete?“ padaly jedna otázka za druhou.

A vojín Sedlář přiznává: „Ano, byly takové situace, absolvovali jsme komplexní polní výcvik a ten je velmi náročný hlavně na přesuny. Ujít desítky kilometrů s nesenou výstrojí a plnit další úkoly, přespání v polních zimních podmínkách, to je opravdu velmi náročné, navíc pokud máte rozedrané paty. Ale všechno je to také otázka a zkouška vůle, a já jsem zatím všechny krize úspěšně překonal,“ vysvětlil žákům budoucí příslušník 7. mechanizované brigády.

„A ta výstroj může vážit až padesát kilo,“ doplnil vojína instruktor základní přípravy praporčík Daniel Tišl, který jednomu z žáků část výstroje na zkoušku oblékl. „ Samozřejmě k tomu patří ještě zbraň, což je v současné době útočná puška Bren, a tu si budete moci osahat v praktické ukázce,“ upřesnil praporčík Tišl. A žáci si pak prohlédli i další zbraně, jako je univerzální kulomet vz. 59, ale i odstřelovací puška či brokovnice. Moci si takové zbraně podržet v rukou, to byl zážitek i pro samotné učitele.

Někteří žáci už uvažují o službě v armádě

„Já bych ráda do armády zamířila jako lékařka, chtěla bych studovat medicínu na vojenské vysoké škole,“ svěřila se v závěru jedna z dívek z gymnázia a zároveň prozradila svou největší obavou: „Mám na ruce mezi palcem a ukazováčkem tetování. Vadí to?“

A jak se ukázalo, její obava byla skutečně na místě. „Bohužel vadí. Tetování nesmí být na viditelném místě, takže pokud budete chtít opravdu do armády, budete si jej muset nechat odstranit,“ odpověděl podplukovník Pavlačka.

Ten pak také pozval v závěru mikulovské i hovoranské žáky na Den otevřených dveří, které se bude ve vyškovském centru výcviku konat začátkem měsíce června. „Určitě přijedeme, to si nenecháme ujít,“ těšili se na shledanou s vyškovskými profesionály spokojení žáci i s učitelským sborem.